Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

moon_base.jpg
Tým amerických vědců zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů. Měsíční „osadníci“ by mohli dostávat nepříjemné rány – a to doslova. Mohlo by je ohrožovat vysokonapěťové jiskření statické elektřiny.

Elektrostatická elektřina může značně zkomplikovat dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci a činnost měsíčních základen. Elektrické výboje mohou vyřadit z provozu elektronická zařízení - včetně monitorů, kosmických vozítek nebo i hlavních dveří měsíční základny. Velký vliv by elektrostatická elektřina měla i na oblaka měsíčního prachu, který by pak ucpal přístroje. A co je nejhorší? Špatné „kosmické počasí“ může ohrozit i životy astronautů, protože k výpadkům může dojít v okamžiku, kdy by je měly přístroje varovat a oni by se nemohli účinně chránit před radiací.

Ale ne pro každého je tato zpráva špatná. „Já jsem velmi šťastný, že se tento výzkum uskutečnil,“ řekl Dale Ferguson (Marshall Space Flight Center, Alabama). „Údaje o povrchovém napětí na Měsíci nám velice chyběly."

Podle Jaspera Halekasa (University of California, Berkeley) a jeho spolupracovníků by se měsíční povrch mohl nabíjet od elektricky nabitých částic slunečního větru. Tento proces odhalila sonda Lunar Prospector, která obíhala okolo Měsíce v letech 1998 a 1999. Vědci zjistili, že na povrchu Měsíce může elektrostatické pole dosahovat hodnoty až 4.500 V (napětí není pro člověka tak nebezpečné, protože zabíjí el. proud).

„To je více než dost k napáchání velkých škod, i když elektrostatické pole působí jen na malé vzdálenosti,“ říká Halekas. Astronauty by mohl chránit kryt nebo oblek, ale „zranitelný“ by byl jakýkoliv kovový předmět.

Halekas je ve svých závěrech opatrný, protože zatím bylo elektrické pole pozorováno nad rozsáhlými oblastmi, takže hodnoty lokálních elektrických polí na měsíčním povrchu zatím nejsou známy.

Dvě situace mohou vést k takto vysoce nabitému měsíčnímu povrchu. Nejprve, když Měsíc prochází geomagnetickým polem Země, které je tvarované slunečním větrem. Podruhé je to během „slunečních bouří“, kdy se při erupci proudy vysokoenergických částic pohybují ze Slunce do meziplanetárního prostoru.

Vědci byli překvapeni, že nabité oblasti našli také na osvětlené straně Měsíce. Na základě teoretických předpokladů by mělo být pouze na neosvětlené (noční) straně Měsíce.

Jak chránit astronauty?
Průchod Měsíce geomagnetickým polem Země je předpověditelný, ale sluneční erupce ne. Pro odhalení erupcí astronauti potřebují elektronická zařízení. Pokud ale bude měsíční povrch nabitý na tisíce voltů, přístroje přestanou pracovat. Tedy v době, kdy budou nejvíce potřebné.

Sluneční erupce způsobují škody i na Zemi - ruší telekomunikační signály, vyřazují z činnosti satelity apod. Ve vesmíru mohou být tyto účinky ještě víc znepokojující. Pobyt venku na měsíčním povrch během silné spršky částic ze sluneční erupce by pro astronauta mohl být smrtelný.

Podle Fergusona je situace na Měsíci velmi podobá stavu satelitů během slunečních erupcí. A ty jsou v současnosti na povrchu již chráněny speciálním materiálem.

Daleko větším problémem na elektricky nabitém povrchu Měsíce by byl prach. Nabité částečky prachu se navzájem odpuzují. To by mohlo způsobit, že by stoupaly nahoru a vytvořily oblaka.

„Vznášející se prach byl pozorován při misích Apollo,“ říká Halekas. Teprve nyní to můžeme vysvětlit. Měsíční prach je velmi „tvrdým oříškem“. „Na všem ulpí a je velmi jemný, takže vše zalepí,“ říká Halekas. Dokonce ucpával vysavač a astronautům na Apollu chvíli trvalo, než měli svou kosmickou loď čistou.

Zdroj: www.nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »