Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hledání exoplanet typu Země

Hledání exoplanet typu Země

ls_tech_ms_070418_ff.jpg
Vědci z JPL objevili novou metodu, kterou by mohli fotografovat vzdálené exoplanety o velikosti Země (extrasolární terestrické planety), jakési „exozemě“.

Ačkoli astronomové dosud objevili více než 200 exoplanet zatím žádnou, která by vypadala jako Země (terestrická exoplaneta). Většina z nich má hmotnost 5 až 4 000krát větší než Země a jsou buď příliš horké, příliš chladné nebo jsou to příliš velcí plynní obři než aby byly považovány za místo vhodné pro život.

Pořídit snímky terestrických exoplanet je velký problém - jedná se o relativně slabě svítící objekty, které jsou poměrně snadno přezářeny od své mnohem větší a jasnější mateřské hvězdy. Nyní dva astrofyzikové John Trauger a Wesley Traub z JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) vymysleli novou metodu - pomocí nového kosmického dalekohledu zachytí „exozemě“, které budou až 10 miliardkrát slabší než hvězda, kolem které obíhají.

Když světlo hvězdy dopadne na primární zrcadlo dalekohledu, tak se ohýbá (difrakce) a následně vytvoří obraz prstenců nebo špiček, „který může skrývat nějakou velice malou planetu,“ řekl Traub. Potřebují vyřešit podobný problém, jaký je u Slunce při pozorování koróny (sluneční koronograf).

Trauger a Traub vyvinuli hvězdný koronograf (High Contrast Imaging Testbed), který tvoří „masky“ na dvojici nastavitelných zrcátek. První maska je jako rozostřený čárový kód a přímo blokuje většinu světla hvězdy. Druhá vyčistí vzdálené difrakční prsteny a špičky. U světla, které projde přes tyto masky, se potlačí záře mateřské hvězdy a jak Traub doufá, „najdeme nějaké okolo obíhající planety“. „Toto je nejméně tisíckrát lepší než jsme předvedli předtím,“ dodal Trauger.

Nejlépe se podchycuje červené světlo, u jiných barev to již není tak kvalitní. Ale i tak to dovoluje prohlédnout si dalekohledem exoplanety v plné barvě, čímž astronomové získají detaily i o jejich atmosféře a „jestli mají kyslík,“ řekl Trauger.

Další překážku představuje rozptýlené světlo. Malým vlněním na zrcadle dalekohledu vznikají „skvrny“ nebo slabé kopie hvězdy, posunuté ke straně, které mohou planety zastínit. Pro vyřešení tohoto problému vědci vyvinuli nastavitelné zrcátko o velikosti velké mince (32 mm) ze skla o tloušťce 0,15 mm s reflexivním nátěrem.

Vědci úspěšně provedli zkoušky tyto techniky v laboratoři, kde pomocí laseru vytvořili falešnou hvězdu se 3 slabými kopiemi hvězdy, které složily jako falešné planety – první byla jasná jako Jupiter, druhá 1,5krát jasnější než Jupiter a třetí jako Země.

Traub řekl, že by potřebovali kosmický dalekohled, který by na palubě nesl jejich přístroj na hledání sousedních exoplanet typu Země (mise Terrestrial Planet Finder), ale bohužel omezování rozpočtu tyto projekty odsouvá na neurčito.

„Nás zajímají i menší kosmické mise, které by nebyly tak finančně ani výrobně náročné jako Terrestrial Planet Finder, ale mohly by vynést náš systém a získal informace o sousedních planetách,“ řekl Traub.

Při misi Kepler, jejíž start se plánuje na říjen 2008, by se exoplanety nefotografovaly, ale pouze objevovaly pomocí tzv. tranzitů – přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy, který způsobí změny svitu této hvězdy. Takové tranzity jsou poměrně vzácné a William Borucki (principal investigator Kepler Mission) předpokládá, že u 100 000 pozorovaných hvězd najdou jen 500 až 1000 „exozemí“.

Obrázek:
Laboratorní simulace hledání terestrických exoplanet. Credit: NASA/JPL-Caltech

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »