Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
Nedávno došlo k objevu exoplanety obíhající hvězdu Gliese 581. Objev vzbudil u veřejnosti zájem především proto, že exoplaneta je zatím mezi všemi objevenými planetami u cizích hvězd nejpodobnější naší Zemi. Její hmotnost je asi 5x větší než zemská a průměr o 50 % větší než průměr Země. Je tedy zatím nejmenší objevenou exoplanetou.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 2. května 2007

Nejzajímavější ale je její vzdálenost od mateřské hvězdy. Obíhá sice 14krát blíže než Země naše Slunce, ale u hvězdy Gliese 581 to je spíše výhoda. Planeta se totiž nachází uvnitř tzv. obyvatelné zóny. Tato zóna je prstencové okolí hvězdy, ve kterém může být voda na planetě v kapalném stavu. Kapalná voda je základním předpokladem pro vznik a udržení života. Odborníci ovšem nabádají ke zdrženlivosti co se přítomnosti života na exoplanetě týká. Možnost existence kapalné vody ještě neznamená, že tam skutečně je, natož že je tam život.

O existenci života na exoplanetě můžeme tedy jen spekulovat, ale šanci vidět hvězdu, kolem které exoplaneta obíhá, má každý. Hvězda Gliese 581 patří do souhvězdí Vah, které je v tomto období lépe vidět po půlnoci. Oko neozbrojené dalekohledem nemá možnost hvězdu spatřit, protože její hvězdná velikost je asi 10 magnitud a okem jsou v průměru vidět hvězdy nepřesahující 6 magnitud.

Ke spatření hvězdy ale stačí malý dalekohled. Pokud bude mít průměr objektivu alespoň 6 cm, dokáže hvězdu Gliese 581 zobrazit. V České republice ani jinde na světě neexistuje dalekohled, kterým bychom dokázali přímo spatřit samotnou exoplanetu nebo by dokázal pořídit její fotografii. Světlo exoplanety je miliardkrát slabší než světlo mateřské hvězdy a planeta je tedy více než výrazně přesvětlena.

Milovníci noční oblohy i veřejnost ale mohou se zájmem sledovat hvězdu Gliese 581. Už jen představa, že kolem hvězdy, kterou právě vidíme v dalekohledu, obíhá planeta, na které by mohl při troše štěstí být život, je zajímavý zážitek.

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - detailni
vyhledavaci mapka - detailni
Pro snazší hledání hvězdy Gliese 581 jsme vytvořili dvě mapky. První z nich ukazuje noční oblohu v noci ze 2. na 3. května v půl jedné v noci. Poměrně nízko nad jižním obzorem naleznete mezi nápadnými souhvězdími Panny a Štíra souhvězdí Vah. Shodou okolností v nich tu noc bude zářit Měsíc ve fázi těsně po úplňku. Na první mapce je zvýrazněna hvězda Beta ze souhvězdí Vah. Ta je vidět bez problémů okem bez dalekohledu a to dokonce i z většiny přesvětlených měst.

Světlý obdélník z první mapky je zvětšen a tvoří mapku druhou. Ta je podrobnější a ukazuje okolí hvězdy Beta. Asi 1,5 úhlového stupně nad ní se nachází hvězda Gliese 581. Na druhé mapce je znázorněna celá řada hvězd, které pomohou najít a rozpoznat přesnou polohu Gliese 581. Nezbývá než popřát jasnou oblohu a nízké světelné znečištění. Pak už nebude nic bránit spatření hvězdy, kolem které obíhá exoplaneta dosud nejpodobnější Zemi.

Odkazy

Tiskovou zprávu je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »