Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
Nedávno došlo k objevu exoplanety obíhající hvězdu Gliese 581. Objev vzbudil u veřejnosti zájem především proto, že exoplaneta je zatím mezi všemi objevenými planetami u cizích hvězd nejpodobnější naší Zemi. Její hmotnost je asi 5x větší než zemská a průměr o 50 % větší než průměr Země. Je tedy zatím nejmenší objevenou exoplanetou.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 2. května 2007

Nejzajímavější ale je její vzdálenost od mateřské hvězdy. Obíhá sice 14krát blíže než Země naše Slunce, ale u hvězdy Gliese 581 to je spíše výhoda. Planeta se totiž nachází uvnitř tzv. obyvatelné zóny. Tato zóna je prstencové okolí hvězdy, ve kterém může být voda na planetě v kapalném stavu. Kapalná voda je základním předpokladem pro vznik a udržení života. Odborníci ovšem nabádají ke zdrženlivosti co se přítomnosti života na exoplanetě týká. Možnost existence kapalné vody ještě neznamená, že tam skutečně je, natož že je tam život.

O existenci života na exoplanetě můžeme tedy jen spekulovat, ale šanci vidět hvězdu, kolem které exoplaneta obíhá, má každý. Hvězda Gliese 581 patří do souhvězdí Vah, které je v tomto období lépe vidět po půlnoci. Oko neozbrojené dalekohledem nemá možnost hvězdu spatřit, protože její hvězdná velikost je asi 10 magnitud a okem jsou v průměru vidět hvězdy nepřesahující 6 magnitud.

Ke spatření hvězdy ale stačí malý dalekohled. Pokud bude mít průměr objektivu alespoň 6 cm, dokáže hvězdu Gliese 581 zobrazit. V České republice ani jinde na světě neexistuje dalekohled, kterým bychom dokázali přímo spatřit samotnou exoplanetu nebo by dokázal pořídit její fotografii. Světlo exoplanety je miliardkrát slabší než světlo mateřské hvězdy a planeta je tedy více než výrazně přesvětlena.

Milovníci noční oblohy i veřejnost ale mohou se zájmem sledovat hvězdu Gliese 581. Už jen představa, že kolem hvězdy, kterou právě vidíme v dalekohledu, obíhá planeta, na které by mohl při troše štěstí být život, je zajímavý zážitek.

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - detailni
vyhledavaci mapka - detailni
Pro snazší hledání hvězdy Gliese 581 jsme vytvořili dvě mapky. První z nich ukazuje noční oblohu v noci ze 2. na 3. května v půl jedné v noci. Poměrně nízko nad jižním obzorem naleznete mezi nápadnými souhvězdími Panny a Štíra souhvězdí Vah. Shodou okolností v nich tu noc bude zářit Měsíc ve fázi těsně po úplňku. Na první mapce je zvýrazněna hvězda Beta ze souhvězdí Vah. Ta je vidět bez problémů okem bez dalekohledu a to dokonce i z většiny přesvětlených měst.

Světlý obdélník z první mapky je zvětšen a tvoří mapku druhou. Ta je podrobnější a ukazuje okolí hvězdy Beta. Asi 1,5 úhlového stupně nad ní se nachází hvězda Gliese 581. Na druhé mapce je znázorněna celá řada hvězd, které pomohou najít a rozpoznat přesnou polohu Gliese 581. Nezbývá než popřát jasnou oblohu a nízké světelné znečištění. Pak už nebude nic bránit spatření hvězdy, kolem které obíhá exoplaneta dosud nejpodobnější Zemi.

Odkazy

Tiskovou zprávu je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »