Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Spizter objevil planety se čtyřmi rodiči

Spizter objevil planety se čtyřmi rodiči

hd_98800.jpg
Kolik hvězd dokáže „vytvořit“ planetu? V naší Sluneční soustavě jen jedna - Slunce. Spitzerův nový výzkum ukazuje, že planety se mohou vytvořit v systémech až se čtyřmi hvězdami.

Astronomové pomocí infračerveného Spitzeru zkoumali prachový disk u čtyřnásobného hvězdného systému HD 98800. Ale místo „hladkého“, homogenního disku objevili mezery, které mohly způsobit gravitační vztahy mezi hvězdami v systému nebo již vznikající planety.

„Planety jsou jako kosmické vysavače. Uklidí všechno smetí, které se nachází na jejich oběžné dráze kolem centrálních hvězd,“ řekla Elise Furlanová (Astrobiology Institute University of California, Los Angeles), vedoucí autorka článku v Astrophysical Journal.

Předtím než kosmický infračervený dalekohled Spitzer (Spitzer Space Teleskope, NASA) upřel svůj pohled na HD 98800, astronomové měli na základě pozemních pozorování přibližnou představu, jak systém vypadá. HD 98800 je asi 10 miliónů lety starý a leží od Země ve vzdálenosti asi 150 sv.l. v souhvězdí Hydry. Věděli, že obsahuje 4 hvězdy tvořící páry. Jednotlivé dvojice hvězd obíhají navzájem kolem sebe a navíc oba páry krouží dokola jako baleríny kolem choreografa. Ačkoli všechny 4 hvězdy jsou gravitačně vázány, vzdálenost mezi oběma binárními dvojicemi je asi 50 AU – o trochu víc než je průměrná vzdálenost Slunce - Pluto. Jeden z hvězdných párů, označený HD 98800B, je obklopen prachovým diskem, zatímco ten druhý ne.

Detailní pohled na prachový disk u HD 98800B astronomům umožnil až Spitzer. Pomocí infračerveného spektrometru objevili přítomnost dvou pásů v disku tvořených velkými prachovými zrny. Jeden pás je ve vzdálenosti asi 5,9 AU od středu binární dvojice HD 98800B (vzdálenost Slunce – Jupiter). Tento pás je pravděpodobně tvořen planetkami nebo kometami. Další pás ve vzdálenosti 1,5 až 2 AU pravděpodobně tvoří jemná zrna (vzdálenost od Slunce k Mars a do hlavního pásu planetek).

„Jakmile astronomové vidí v disku mezery jako je tato, jsou přesvědčeni, že si planeta vyčistila cestu. Avšak existence bezdiskového páru hvězd ve vzdálenosti 50 AU a ve vnitřních částech se stěhující částečky prachu, ukazuje na složitější, s časem se měnící, síly. Takže v tomto bodě lze o existenci planety pouze spekulovat,“ řekla Furlanová.

Astronomové jsou přesvědčeni, že planety se tvoří jako sněhové koule. Během miliónů let se malá prachová zrna spojují dohromady a tvoří větší tělesa. Některé z těchto kosmických kusů skal pak vzájemnými srážka vytvoří kamenné planety, jako je Země nebo jádra plynných obřích planet (např. Jupitera). Velké kamenné kusy, které nevytvoří planety, se často stávají planetkami nebo kometami. Při srážkách kamenných objektů se do prostoru uvolňují částice prachu. Pozorovat tato prachová zrna nyní umožňují astronomům Spitzerovy extrémně citlivé infračervené „oči“.

Podle Furlanové prach vytvořený při srážkách kamenných objektů ve vnějším pásu by se měl přesouvat směrem k vnitřnímu disku. Avšak v případě HD 98800B tomu tak není. Prachové částice nedoplňují vnitřní disk tak, jak se očekávalo. Buď kvůli planetám nebo bezdiskové binární dvojici ve vzdálenosti 50 AU a gravitačně ovlivněnému pohybu částic prachu.

„Protože mnoho mladých hvězd vzniká ve vícenásobných systémech, musíme si uvědomit, že vývoj disků kolem nich a vznik planetárních soustav, může být komplikovanější a bouřlivější než tomu bylo v případě naší Sluneční soustavy,“ dodala Furlanová.

Obrázek:
Umělecké zpracování čtyřnásobné hvězdné soustavy HD 98800 (stáří systému asi 10 miliónů let, vzdálenost 150 sv.l.) Kredit: NASA/JPL-Caltech/T. Pyle (SSC)

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »