logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Nebeské žíly
ČAM Červen 2013
Česká astrofotografie měsíce
Aktivní oblast 2082
Maxim Usatov
Aktivní oblast 2082 Foto: Maxim Usatov
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše září ráno nízko nad východním obzorem jako Jitřenka. Mars je vidět v Panně do půlnoci. Saturn je vidět skoro celou noc ve Vahách, zapadá před ránem.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
Podpořte HST při pozorování Miry 2007.09.19 13:10
HST-3.jpg V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.

Dr. Margarita Karovska z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v USA a její spolupracovníci připravují podrobnou studii hvězdy Mira. O té je známo, že je součástí dvojhvězdného systému, kde jednu složku tvoří samotná Mira (omi Cet) a druhou VZ Cet. Ovšem v dalekohledu je od sebe jen tak nerozlišíte. Jednak je Mira někdy mnohonásobně jasnější než druhá hvězda a hlavně jsou od sebe vzdáleny jen 0,5 úhlové vteřiny, což je pod rozlišovací schopností i největšího dalekohledu v ČR.

Proto se na dvojhvězdu zaměří právě HST. Bude pořizovat velké množství snímků s vysokým rozlišením od ultrafialového až po optické záření. Hlavní vědecké cíle pozorování jsou:

- - zjistit vlastnosti materiálu vyvrženého z dvojhvězdy v prosinci 2004. Ten od té doby prolétal dvojhvězdným systémem a působil na něj okolohvězdný materiál Miry i její hvězdný vítr.
- zjistit fyzikální charakteristiky přenosu hmoty mezi složkami a zvláště roli akrečního proudu látky mezi Mirou a VZ Cet.
- určit odezvu systému na zvýšený přítok hmoty z Miry na VZ Cet po zmiňovaném vzplanutí roku 2004.

Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.

Mira se na obloze mění v rozmezí přibližně od 2. do 10. magnitudy, takže v maximu jasnosti je bez problémů vidět okem, zatímco v minimu jen v malém dalekohledu. Právě v těchto týdnech je její hvězdná velikost pohybuje v rozmezí 9 až 9,5 mag. To byl také důvod, proč se na hvězdu bude HST dívat právě teď. Čím méně Mira svítí, tím více vyniknou detaily kolem ní.

Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) vydala přesné pokyny pro účastníky pozorovací kampaně.

1. Vizuální pozorovatelé: Pokud Miru pozorujete okem systematicky už několik let, pokračujte ve svých pozorováních tak, jak jste zvyklí. Pro ty, kteří hvězdu normálně nepozorují platí omezení na maximálně tři vizuální odhady během 14 dní.

2. CCD pozorovatelé: Pokud máte možnost měřit hvězdu pomocí CCD kamery nebo fotometru, pak je největší zájem o filtrovaná pozorování v co nejkratších vlnových délkách, které odpovídají standardním filtrům UBV. Ale zájem je i o dlouhovlnnou oblast RIJH. Měřit by se mělo každou jasnou noc a během pozorovacího okna 23/24. září pak celé 4 hodiny.

Společnost AAVSO brzy vydá mapku se změřenými srovnávacími hvězdami. Mapka AAVSO pro vizuální pozorování Miry

Na stránkách Českého rozhlasu Leonardo také najdete podrobný článek o hvězdě Mira – od historie objevu, pozorování až po nejnovější výzkumy. Součástí článku jsou i rozhovor s astronomem Lubošem Brátem, animace Miry a obrázky.

Pozorování Miry u nás sbírá skupina MEDÚZA, která je součástí Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS.

  Sobotka Petr   Zobrazeno: 6163x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
AstroTábor 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Pořad Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem: 2. díl o počátcích vesmíru a gravitaci můžete sledovat na TV Noe v sobotu 2. srpna od 20 hod.
07.31 08:34 Nezařazeno J. Suchánek

Poslední evropská loď: Dnes v noci (v 01:47 SELČ) odstartovala na raketě Ariane 5 z evropského kosmodromu v Jižní Americe pátá a historicky poslední zásobovací loď ATV s více než 7 tunami jídla, vědeckého nákladu, náhradních dílů, paliva, vzduchu a vody. K ruské části stanice ISS se má připojit 12. srpna a pobýt zde asi půl roku.
Video ze startu je na stránkách NASA.
07.30 14:19 Kosmo V. Straka

3D modely NASA: NASA rozšířila katalog 3D modelů o stl soubory pro 3D tiskárny. Nabídka se postupně rozšiřuje, nyní obsahuje modely několika sond (Voyager, Cassini...); asteridů (Eros, Itokawa), kráteru na Marsu a další. Nezapomeňte nám poslat snímek Vašeho tisku
07.28 13:40 Nezařazeno K. Mokrý

Jak velký je solární systém?: Můžete zjistit v interaktivní hře na webu BBC (anglicky). Snadno tak např. zjistíte kde končí atmosféra a začíná vesmír.
07.27 13:13 Nezařazeno K. Mokrý

Rosetta čím dál blíže ...: Sonda Rosetta včera úspěšně provedla další větší zážeh (brzdící), který upraví její kurs směrem ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Větší manévry na cestě zůstávají už jen dva, 3. srpna a pak ještě v den příletu k cíli, šestého srpna.
Nové snímky komety a 3D model její rotace (kometa má periodu 12,4 hodiny) najdete na webu ESA.
07.24 19:15 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce