logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Panorama místa přistání Apolla 11s
ČAM Listopad 2014
Česká astrofotografie měsíce
Plejády a jejich široké okolí
Vlastimil Musil
ČAM 2014.11: Plejády a jejich široké okolí Foto: Vlastimil Musil
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Podpořte HST při pozorování Miry 2007.09.19 13:10
HST-3.jpg V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.

Dr. Margarita Karovska z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v USA a její spolupracovníci připravují podrobnou studii hvězdy Mira. O té je známo, že je součástí dvojhvězdného systému, kde jednu složku tvoří samotná Mira (omi Cet) a druhou VZ Cet. Ovšem v dalekohledu je od sebe jen tak nerozlišíte. Jednak je Mira někdy mnohonásobně jasnější než druhá hvězda a hlavně jsou od sebe vzdáleny jen 0,5 úhlové vteřiny, což je pod rozlišovací schopností i největšího dalekohledu v ČR.

Proto se na dvojhvězdu zaměří právě HST. Bude pořizovat velké množství snímků s vysokým rozlišením od ultrafialového až po optické záření. Hlavní vědecké cíle pozorování jsou:

- - zjistit vlastnosti materiálu vyvrženého z dvojhvězdy v prosinci 2004. Ten od té doby prolétal dvojhvězdným systémem a působil na něj okolohvězdný materiál Miry i její hvězdný vítr.
- zjistit fyzikální charakteristiky přenosu hmoty mezi složkami a zvláště roli akrečního proudu látky mezi Mirou a VZ Cet.
- určit odezvu systému na zvýšený přítok hmoty z Miry na VZ Cet po zmiňovaném vzplanutí roku 2004.

Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.

Mira se na obloze mění v rozmezí přibližně od 2. do 10. magnitudy, takže v maximu jasnosti je bez problémů vidět okem, zatímco v minimu jen v malém dalekohledu. Právě v těchto týdnech je její hvězdná velikost pohybuje v rozmezí 9 až 9,5 mag. To byl také důvod, proč se na hvězdu bude HST dívat právě teď. Čím méně Mira svítí, tím více vyniknou detaily kolem ní.

Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) vydala přesné pokyny pro účastníky pozorovací kampaně.

1. Vizuální pozorovatelé: Pokud Miru pozorujete okem systematicky už několik let, pokračujte ve svých pozorováních tak, jak jste zvyklí. Pro ty, kteří hvězdu normálně nepozorují platí omezení na maximálně tři vizuální odhady během 14 dní.

2. CCD pozorovatelé: Pokud máte možnost měřit hvězdu pomocí CCD kamery nebo fotometru, pak je největší zájem o filtrovaná pozorování v co nejkratších vlnových délkách, které odpovídají standardním filtrům UBV. Ale zájem je i o dlouhovlnnou oblast RIJH. Měřit by se mělo každou jasnou noc a během pozorovacího okna 23/24. září pak celé 4 hodiny.

Společnost AAVSO brzy vydá mapku se změřenými srovnávacími hvězdami. Mapka AAVSO pro vizuální pozorování Miry

Na stránkách Českého rozhlasu Leonardo také najdete podrobný článek o hvězdě Mira – od historie objevu, pozorování až po nejnovější výzkumy. Součástí článku jsou i rozhovor s astronomem Lubošem Brátem, animace Miry a obrázky.

Pozorování Miry u nás sbírá skupina MEDÚZA, která je součástí Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS.

  Sobotka Petr   Zobrazeno: 6368x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Slunce opět aktivní: Sledujte dvě výrazné oblasti se skvrnami poblíž středu kotouče. Došlo zde také k mohutným erupcím a výronu plasmy. Zatím je to bez výrazného vlivu na Zemi, ale kdoví, jak to bude dnes nebo v dalších dnech.
12.18 06:42 Astro M. Gembec

Planetárium: O vulkánech na Marsu bude vyprávět planetolog Petr Brož. Mimo jiné vám představíme největší sopku v celé Sluneční soustavě – gigantický Olympus Mons.
Stránky, Zvukový archiv
12.17 23:39 Nezařazeno K. Mokrý

Orion letěl s detektory z ČVÚT: Pátek 5. prosince 2014 byl významným dnem pro americkou kosmonautiku. Poprvé byla otestována nová kosmická loď Orion. Na palubě bylo velké množství přístrojů sledujících průběh letu a stav kosmické lodi. Jedním z nich byl také nezávislý detektor záření (BIRD) na jehož stavbě se podíleli čeští odborníci. Česká kosmická kancelář.
12.09 22:00 Kosmo M. Gembec

Hlubinami vesmíru s prof. Janem Paloušem, 2. díl - hluboký vesmír: můžete sledovat na TV Noe v sobotu 6. prosince od 20 hod. Blíže o pořadu + reprízy zde.
12.04 15:45 Astro J. Suchánek

Start lodi Orion zrušen: Čtvrteční start rakety Delta IV Heavy s lodí Orion byl zrušen. Na začátku byl problém s lodí, která vplula do uzavřené oblasti. Jakmile ji vyhnali, byly problémy s překročením rychlosti větru. Když se vítr utišil, přišel problém s ventily. Zítřejší startovní okno se otevírá ve 13:05 SEČ. Pravděpodobnost vhodného počasí je jenom 40 %.
12.04 15:40 Kosmo M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce