| Kamera na palubě kosmické sody Cassini (NASA) spatřila v Saturnově prstenci brázdy před i za těmito troskami. Poněvadž tyto úlomky svou gravitací ovlivňují materiál prstence. Prstence, které obklopují Saturn, jsou jedním z nejneuvěřitelnějších rysů Sluneční soustavy. Ostatní plynné planety ve Sluneční soustavě – Jupiter, Uran a Neptun – jsou také obklopeny prstenci, ale ty nejsou tak velkolepé. Astronomové nazvali tyto fragmenty, objevené v relativně úzkém pásu uvnitř nejkrajnějšího prstence, „měsíčky“. Nebyly pozorovány sondou Cassini přímo, ale vědci odvodili jejich existence na základě osmi „zvlněných“ brázd – podobné vytváří ve vodě lodní šroub za plující lodí. Nějaké „úlomky“ by mohly být velké asi jako fotbalový stadion. „Původně tam pravděpodobně obíhal měsíc o průměru nejméně 32 km, možná i víc,“ řekl Miodrag Sremcevic (University of Colorado at Boulder's Laboratory for Atmospheric and Space Physics). „Měsíc měl smůlu, protože se srazil s velkým meteoroidem nebo kometou a rozpadl se na kusy. To, co dnes vidíme, jsou zbylé střepy z měsíce,“ dodal Sremcevic. Objev, který bude publikován v Nature, představuje podle Sremcevice první důkaz existence pásů „měsíčků“ v Saturnových prstencích. Před srážkou, která mohla nastat před 100 milióny let, se zaniklý měsíc svou velikostí podobal měsíci Pan - nejvnitřnějšímu měsíci planety Saturn. Podle členky výzkumného týmu Nicole Albersové (University of Colorado) tyto objevy podporují ideu, že materiál prstenců tvoří trosky ze srážek měsíců, které obíhají okolo obří planety. V průběhu času se úlomky „rozprostřely“ do tvaru prstenců. Podle další teorie prstence vznikly ve stejné době a ze stejného materiálu jako Saturn - druhá největší planeta ve Sluneční soustavě. Zdroj: Reuters |
