Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak staré jsou Saturnovy prstence?

Jak staré jsou Saturnovy prstence?

Saturnův recyklovaný prstenec. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder
Saturnův recyklovaný prstenec. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder
Saturnovy prstence pravděpodobně nevznikly v době dinosaurů (235 až 65 miliónů let), ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.

Napozorovaná data z Voyagerů a později z HST ukazují, že Saturnovy prsteny jsou relativně mladé, proto astronomové předpokládali, že pravděpodobně vznikly při srážce komety s velkým měsícem, který se rozpadl (možná před 100 milióny let).

Podle vlastností prstenců odhalených sondou Cassini, která k Saturnu dorazila v roce 2004, to vypadá, že nevznikly během jediné katastrofické (kataklyzmatické) události. Stáří jednotlivých prstenců se velmi liší a materiál prstenců je neustále recyklován, proto vypadají tak „mladě“.

Clumpy Moons
Clumpy Moons
„Důkaz naznačuje, že Saturn měl prstence během celé své historie,“ řekl Esposito (University of Colorado's Laboratory for Atmospheric and Space Physics). „My vidíme rozsáhlý, rychle recyklující materiál prstence, v němž jsou ustavičně rozbíjeny měsíce na částice, které se pak shromažďují a formují v nové měsíce.“ („Neforemný měsíček". Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder)

Larry Esposito (University of Colorado, Boulder), vedoucí pracovník pro ultrafialový spektrograf na palubě sondy Cassini (Ultraviolet Imaging Spectrograph) a Miodrag Sremcevic (University of Colorado) prezentovali tento objev ve čtvrtek 13. prosince na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007). Teorii, že materiál Saturnova prstence je neustále recyklován, bude také publikována v aktuálním vydání časopisu Ikarus.

Podle Esposita nevznikly včera (myšleno v kosmickém čase) a není to náhoda, že „planetární prstence vidíme právě teď“. „Pravděpodobně tam vždy byly, jen se neustále měnily a budou tam ještě mnoho miliard let.“

Pokud by prstence byly tak staré jako Saturn, musely by být tmavší kvůli pokračujícímu znečištění „dopadajícím“ meteorickým prachem. Ale nová pozorování sondy Cassini ukazují, že množství vířícího materiálu (ledu, prachu a kamenů) uvnitř obrovského systému Saturnových prstenců je mnohem větší než se předtím odhadovalo. Tato skutečnost pravděpodobně vysvětluje, proč se prstence jeví pozemním dalekohledům i sondám relativně jasné, tedy mladé.

„Čím více hmoty je v prstencích, tím více se ho může recyklovat a tím více kosmického znečištění se rozšiřuje kolem,“ řekl Esposito. „Pokud by toto znečištění představovalo mnohem větším objemem materiálu v prstenci, došlo by k jeho zředění a to by nám pomohlo vysvětlit, proč se prstence jeví jasnější a víc původní než jsme očekávali.“

Staring Mittens
Staring Mittens
Velmi slabý prstenec F objevil Esposito v roce 1979 na základě snímků ze sondy Pioneer 11. Astronomové při pozorování zákrytů hvězd prstenci objevili v prstenci F 13 objektů o rozměrech od 27 m do 10 km. Většina z nich byla průsvitná – aspoň nějaký svit hvězd přes ně prošel – z čehož astronomové vyvozují, že se pravděpodobně jedná o dočasné shluky ledového balvanů, které kvůli konkurenčním procesům neustále narůstají a zmenšují se, rozbíjejí se a spojují se. Tým „neforemné shluky“, podobající se měsíčkům, pojmenoval jmény obvyklými pro kočky - „Mittens“ a „Fluffy“, protože stejně jako kočky neustále přicházejí a odcházejí a mají několik životů. (Velmi jasný objekt "Mittens". Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder)

Esposito zdůraznil, že Saturnovy prstene v budoucnu nebudou ty stejné prstence, které vidíme dnes. Přirovnává to k velkým městům jako je San Francisco, Berlín nebo Peking. „Zatímco samotná města budou existovat po celá staletí nebo tisíciletí, tváře lidí na ulici se stále budou měnit kvůli ustavičným porodům a věku nových občanů.“ Také by se dalo říct: „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.“

Video: “Clumpy Moons“ a “Staring Mittens“

Zdroj: www.spaceflightnow.com a http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »