Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přednáška, Vojtech Rušin: Slnko – naša najbližšia hviezda
redakce Vytisknout článek

Přednáška, Vojtech Rušin: Slnko – naša najbližšia hviezda


Slnko – naša najbližšia hviezda
RNDr. Vojtech Rušin, DrSc., Astronomický ústav Slovenské akademie věd, Tatranská Lomnica, SR

Úterý 8. ledna 2008

  • od 14.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206
    Cyklus popularizačních přednášek pro středoškolské studenty Nebojte se vědy

  • od 17.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206
    Cyklus popularizačních přednášek pro veřejnost Akademická Praha
    Pozor změna!: výjimečně v úterý 8. ledna 2008

  • Slunce – naše nejbližší hvězda – je centrálním tělesem sluneční soustavy, které svou gravitací a elektromagnetickým zářením ovlivňuje veškeré dění ve sluneční soustavě. Je zdrojem světla, tepla a energie, které podmiňují existenci života na Zemi. Dr. Rušin v přednášce představí Slunce ve světle nejnovějších poznatků, jež přinášejí přístroje na umělých družicích Země, kosmické sondy nebo moderní pozemské dalekohledy. Nejnovější technologie pomáhají vědcům lépe poznávat procesy na Slunci a na hvězdách jemu podobných.

    RNDr. Vojtech Rušin, DrSc., je vedoucím vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu SAV. Věnuje se výzkumu sluneční koróny a protuberancí na koronální stanici na Lomnickém štítu ve Vysokých Tatrách. Je autorem odborných publikací, vědeckých prací i populárně-naučných článků; organizoval a vedl 15 expedicí za úplným zatměním Slunce po celém světě. Za svou práci získal Cenu SAV za vědeckou činnost a dvakrát Cenu SAV za popularizaci.

    Odbor mediální komunikace Akademie věd
    http://press.avcr.cz/




    O autorovi

    Redakce Astro.cz

    Redakce Astro.cz

    Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



    12. vesmírný týden 2026

    12. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Jupiter, přechod Io a jejího stínu

    Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

    Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

    Další informace »