< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS

Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Velkým písmem se zapíše 7. únor 2008 do historie evropské kosmonautiky a vědy vůbec. Americký raketoplán Atlantis se vydal na misi STS-122. V nákladovém prostoru kosmického korábu je evropský vědecký modul Columbus.

Start raketoplánu Atlantis měl proběhnout již 6. prosince loňského roku. Krátce před startem se ale objevily technické problémy. Dvě čidla ECO, které signalizují úroveň hladiny kapalného vodíku v nádrži, přestala pracovat. Podle přísných regulí přitom musí během startu fungovat všechny čtyři čidla ECO. Jejich úkolem je měřit hladinu kapalného vodíku ve vnější palivové nádrži a ohlídat tak včasné vypnutí motorů raketoplánu. Problémy přetrvávaly i poté a tak byl start neustále posouván. Následná oprava odložila start až na počátek února.

Evropský modul Columbus
Evropský modul Columbus
Atlantis odstartoval na svou misi 7. února ve 20:45 našeho času. K Mezinárodní kosmické stanici (ISS) dorazí vesmírný koráb v sobotu 9. února v 17:32 našeho času. Cílem mise je dopravit k ISS modul Evropské kosmické agentury Columbus. Modul o délce 7 m a průměru 4,6 m bude sloužit pro vědecké experimenty. Data z něj budou přenášena do řídicího střediska v německém Oberpfaffenhofenu.

Během mise bude také vyměněn jeden z členů stále posádky ISS. Léopold Eyharts z ESA nahradí amerického kolegu Daniela Taniho. Během mise STS-122 se plánuji tři výstupy do kosmu, při kterých budou astronauti propojovat modul Columbus se zbytkem stanice, instalovat vědecké experimenty na vnější straně modulu apod. Pokud půjde vše dobře a nedojde k prodloužení mise, odpojí se kosmický koráb od ISS 16. února. O dva dny později by měl Atlantis dosednout na plochu Kennedyho vesmírného střediska. Další a možná i poslední misí raketoplánu Atlantis má být servisní let k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST). Start mise je prozatím naplánován na srpen letošního roku.

Na ISS je v těchto dnech opravdu rušno. V úterý 5. února vyrazila z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská nákladní loď Progress M-63. O dva dny později se kosmická loď se zásobami spojila s ISS.

ATV_to_ISS_L.jpg
Další významná událost pro evropskou kosmonautiku na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat. Již 8. března by se měla do vesmíru vydat automatická nákladní loď ATV. Jedná se o jeden z dalších velmi významných příspěvků ESA při stavbě ISS. ATV dopraví k ISS velké množství zásob. Přibližně po půl roce bude naplněna nepotřebným materiálem, odpojí se od stanice a bude následně navedena do hustých vrstev atmosféry. Na oběžnou dráhu má ATV dopravit nosná raketa Ariane-5ESV z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Další start kosmického korábu je pak naplánován na 11. března. K ISS se má vydat raketoplán Endeavour v rámci mise STS-123.

Zdroj:

Doporučené odkazy:




O autorovi

Petr Kubala

V letech 2008 a 2009 byl vedoucím redaktorem astro.cz.

Další články autora (104)

13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »