Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před třiceti roky vzlétl do kosmu československý kosmonaut
redakce Vytisknout článek

Před třiceti roky vzlétl do kosmu československý kosmonaut

Československý kosmonaut Vladimír Remek.
Československý kosmonaut Vladimír Remek.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 109 z 28. února 2008

Před třiceti roky, 2. března 1978, odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur sovětská nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz 28. V ní seděl v křesle vedle velitele Alexeje Gubareva československý kosmonaut Vladimír Remek - první člověk, který se dostal do vesmíru a nebyl z dvou velmocí soupeřících v dobývání kosmu - Sovětského svazu nebo Spojených států amerických. Vladimír Remek byl prvním kosmonautem programu INTERKOSMOS, v rámci něhož se do vesmíru postupně podívali státní příslušníci všech zemí "socialistického tábora míru".

Spolupráce socialistických zemí ve výzkumu kosmu v té době probíhala již přes 10 roků. První setkání představitelů na nejvyšší úrovni se uskutečnilo v Moskvě v listopadu 1965 a byla na něm dojednána hlavní osa mezinárodní spolupráce ve vesmíru. Následně potom byla Usnesením vlády ČSSR zřízena Československá komise pro spolupráci při mírovém využití a výzkumu kosmu. To byl počátek organizace Interkosmos (Logo programu) v Československu. V prvním období spolupráce byly vědecké pokusy prováděny na výškových raketách a nepilotovaných družicích. Další pokusy prováděli během svých kosmických expedic i sovětští kosmonauti. Nabídka na lety kosmonautů ze zemí podílejících se na programu Interkosmos přišla v první polovině roku 1976. Jako první měli být vybráni kandidáti z Československa, Německé demokratické republiky a Polska.

Vladimír Remek dnes (2007)
Vladimír Remek dnes (2007)
V Praze probíhal od června 1976 výběr kandidátů z 25 vojenských pilotů a zužujícím se výběrem prošla čtveřice Ladislav Klíma, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek a Michal Vondroušek. Po dalších náročných testech ve Hvězdném městečku u Moskvy byli v prosinci 1976 nominováni do finálního výcviku major Oldřich Pelčák a kapitán Vladimír Remek. Oba v květnu 1977 složili náročné teoretické zkoušky a byli jim přiděleni partneři z řad sovětských kosmonautů. K Oldřichu Pelčákovi přišel Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov (civilista, jaderný inženýr s již dvěma zkušenostmi z kosmického letu), Vladimír Remek začíná další přípravu po boku Alexeje Alexandroviče Gubareva (plukovníka letectva s jedním kosmickým startem).

V době, kdy prochází skupina prvních šesti Interkosmonautů náročným výcvikem (kromě dvou Čechů v ní jsou ještě kandidáti z Polska Miroslaw Hermaszewski a Zenon Jankowski a z NDR Sigmund Jähn a Eberhard Köllner), se rozhoduje o pořadí startů co se národnosti kosmonautů týče. Všechny tři země, které mají ve skupině své kandidáty, mají samozřejmě zájem, aby právě jejich kosmonaut byl ten první, kdo se do kosmu podívá. Nakonec je zvoleno jako rozhodující kritérium dosavadní zapojení jednotlivých států do programu Interkosmos - a to má Československo, oproti Polsku i NDR, nejvýraznější.

Posádka Sojuzu 28 - vlevo Alexej Gubarev , vpravo V. Remek        (kosmonaut-výzkumník).
Posádka Sojuzu 28 - vlevo Alexej Gubarev , vpravo V. Remek (kosmonaut-výzkumník).
První tedy poletí občan ČSSR, po něm zástupce Polska a jako třetí kosmonaut z Německé demokratické republiky. Ale stále ještě není jasné, kdo z dvojice Pelčák - Remek to bude. Obě posádky jsou připraveny na 100%, úspěšně procházejí závěrečnými státními zkouškami. Oba naši kandidáti jsou si rovni. Teprve v druhé polovině února 1978 bylo sděleno, že do křesel v kabině Sojuzu 28 usednou Alexej Gubarev a Vladimír Remek, jejich náhradníky budou Nikolaj Rukavišnikov s Oldřichem Pelčákem.

Termín startu je naplánován na čtvrtek 2. března 1978. Je přesně 16 hodin 27 minut a 50 vteřin středoevropského času (na kazašském kosmodromu Bajkonur je v té době o 5 hodin více), když se nosná raketa Sojuz-U odlepuje od startovací rampy a vynáší na oběžnou dráhu kolem Země kosmickou loď Sojuz 28. Ve vesmíru je šedesátá třetí kosmická loď s lidskou posádkou, Vladimír Remek se stává 87. člověkem ve vesmíru a Československo třetí zemí světa, která má svého vlastního kosmonauta. Kromě posádky Sojuzu 28 je v kosmu v tu chvíli ještě dlouhodobá posádka orbitální stanice Saljut 6 Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, ke které právě Sojuz 28 míří.

Vladimír Remek stráví na palubě stanice Saljut 6 přes 164 hodin, což je sedm pracovních dnů a 106 oběhů kolem Země. Za tu dobu bude pracovat na celkem šesti experimentech připravených českými a slovenskými odborníky: "Chlorella 1" (rozmnožování řas v mikrogravitaci), "Tepelná výměna 2" (srovnávání subjektivního pocitu tepla s objektivním měřením), "Oxymetr" (okysličování tkání), "Supos 8" (dotazník pro sledování psychologického stavu kosmonautů), "Extinkce" (vizuální sledování změn jasnosti hvězd při západu za obzorem) a "Morava-Splav" (zpracování vzorků kovových prášků v tavicí peci Splav).

Čeština zní z oběžné dráhy poprvé 4. března ve 14:53 SEČ při živě vysílané televizní reportáži. Jinak se členové obou posádek dorozumívají rusky.

Poslední pozdrav Vladimíra Remka před startem. Autor: Archiv ruského kosmického programu.
Poslední pozdrav Vladimíra Remka před startem.
Autor: Archiv ruského kosmického programu.
Pobyt na Saljutu 6 končí ráno 10. března a po rozloučení odplula návštěvnická posádka Gubarev – Remek do své kosmické lodě. V 8:17 SEČ byly uzavřeny průlezy mezi Saljutem 6 a Sojuzem 28, po nezbytných bezpečnostních kontrolách a prověrkách se Sojuz 28 od orbitální stanice odpojil. V čase 13:54:34 SEČ byl na 198 sekund zapálen brzdící motor a tím zahájen sestup Sojuzu 28 z oběžné dráhy. Po půlhodině vstoupila loď s kosmonauty do hustých vrstev atmosféry a začala nejdramatičtější fáze přistávací sekvence - aerodynamické brždění.

Hlavní padák se otevřel, přesně podle plánu, ve výšce o něco více než 7 km nad zemí. Kabina potom měkce přistála ve 14:45:45 SEČ v kazašské stepi zhruba 135 km severně od města Arkalyku.

Vladimír Remek tak ukončil svůj kosmický let trvající přesně 7 dní 22 hodin a 18 minut. Za tu dobu uletěl vzdálenost větší než 5 milionů 300 tisíc kilometrů a naši planetu oblétl 126krát.

Domů, do Československa, se Vladimír Remek vrátil 27. dubna 1978.

V té době se již na svojí šanci připravovala druhá skupina Interkosmonautů - kandidáti z Bulharska, Kuby, Maďarska, Mongolska a Rumunska. K nim následně přibyli i kandidáti z Vietnamu. Po Vladimíru Remkovi se z první výcvikové skupiny podíval na naší planetu z oběžné dráhy i polský kosmonaut Miroslaw Hermaszewski (červen 1978, Sojuz 30) a německý kosmonaut Sigmund Jähn (srpen 1978, Sojuz 31). Kosmonauté z dalších socialistických (později i nesocialistických) zemí je následovali.

Do dnešního dne se do vesmíru podívali občané celkem 36 zemí, ale Československo zůstane v tomto přehledu už navždy zapsáno hned na třetím řádku, po Sovětském svazu (Jurij Gagarin) a Spojených státech amerických (John Glenn).

A na to bychom měli být náležitě hrdí...


Posádky Saljutu 6 a Sojuzu 28
Posádky Saljutu 6 a Sojuzu 28
Obr.: Posádky Saljutu 6 a Sojuzu 28 - zleva: Vladimír Remek, Alexej Gubarev, Georgij Grečko a Jurij Romaněnko.











Milan Halousek - předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti

Michal Václavík - tiskový mluvčí Kosmo Klubu, o. s.

Kontakty:


Další informace

Související





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »