Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Hubblovu dalekohledu později?
Petr Kubala Vytisknout článek

K Hubblovu dalekohledu později?

HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
Termín mise amerického raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu je v ohrožení. Důvodem jsou průtahy při rekonstrukci vnější palivové nádrže (ET). Přestože v oficiálním "letovém řádu NASA" stále figuruje jako termín startu mise STS-125 konec srpna, realita může být nakonec úplně jiná.

NASA v současnosti provádí změny na vnější palivové nádrži. Hlavním cílem je omezit odpadávání izolační pěny během startu. Právě náraz velkého kusu této pěny do náběžné hrany křídla způsobil katastrofu raketoplánu Columbia v roce 2003.

Problém ovšem je, že NASA zřejmě nestihne pro misi STS-125 raketoplánu Atlantis do srpna připravit dvě palivové nádrže. Proč dvě? NASA po nehodě Columbie v roce 2003 servisní misi k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST)nejdříve zrušila z důvodů příliš velkého rizika. V případě, že by došlo během startu k poškození tepelného štítu raketoplánu, neměla by posádka žádnou šanci na záchranu. Krizový scénář při letech k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) počítá v případě poškození tepelného štítu, že posádka raketoplánu počká na stanici do příletu náhradního korábu. Jenomže…při letu k HST nemá raketoplán dostatek paliva k tomu, aby se k ISS dostal. Stanice obíhá pod jiným sklonem vůči rovníku a v jiné výšce.

Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Nová administrativa Michaela Griffina nakonec dala se servisní misi k HST souhlas, ale pouze za předpokladu splnění několika podmínek. Tou základní je pojistka v podobě náhradního raketoplánu, který bude v pohotovosti pro případ, že by došlo k nejhoršímu a musel vyrazit na záchranou misi. Kromě Atlantisu tak bude potřebovat vnější palivovou nádrž také „pohotovostní“ raketoplán Endeavour. A NASA možná nestihne připravit obě nádrže. Mise k HST se tak může oddálit až o několik měsíců. Doufejme, že Atlantis odstartuje co nejdříve, aby posádka mimo jiné stihla opravit poškozené gyroskopy, které udržují orientaci dalekohledu v kosmickém prostoru. Pro správné fungování dalekohledu je potřeba alespoň 3 ze 6 setrvačníků. Pokud Atlantis odstartuje pozdě, může se z nejslavnějšího astronomického přístroje stát pouhá hromada neovladatelného šrotu na oběžné dráze.

Úkolem servisní mise bude také instalace nové kamery (Wide Field Camera-3) pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření a instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph). Celkem se počítá s pěti výstupy do volného kosmu.

Raketoplán Endeavour je v těchto dnech u Mezinárodní kosmické stanice, další start raketoplánu je naplánován na 25. května. Discovery se v rámci mise STS-124 vydá k ISS. Následovat by měla mise STS-125 k Hubblovu dalekohledu. Termín je zatím stále 28. srpna, jaká bude ale realita se dozvíme až ve chvíli, kdy se Atlantis vznese směrem ke kosmickému dalekohledu, přesnější představu ale budeme mít již v nejbližších týdnech.

Zdroj: space.com






O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »