Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Hubblovu dalekohledu později?
Petr Kubala Vytisknout článek

K Hubblovu dalekohledu později?

HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
Termín mise amerického raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu je v ohrožení. Důvodem jsou průtahy při rekonstrukci vnější palivové nádrže (ET). Přestože v oficiálním "letovém řádu NASA" stále figuruje jako termín startu mise STS-125 konec srpna, realita může být nakonec úplně jiná.

NASA v současnosti provádí změny na vnější palivové nádrži. Hlavním cílem je omezit odpadávání izolační pěny během startu. Právě náraz velkého kusu této pěny do náběžné hrany křídla způsobil katastrofu raketoplánu Columbia v roce 2003.

Problém ovšem je, že NASA zřejmě nestihne pro misi STS-125 raketoplánu Atlantis do srpna připravit dvě palivové nádrže. Proč dvě? NASA po nehodě Columbie v roce 2003 servisní misi k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST)nejdříve zrušila z důvodů příliš velkého rizika. V případě, že by došlo během startu k poškození tepelného štítu raketoplánu, neměla by posádka žádnou šanci na záchranu. Krizový scénář při letech k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) počítá v případě poškození tepelného štítu, že posádka raketoplánu počká na stanici do příletu náhradního korábu. Jenomže…při letu k HST nemá raketoplán dostatek paliva k tomu, aby se k ISS dostal. Stanice obíhá pod jiným sklonem vůči rovníku a v jiné výšce.

Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Nová administrativa Michaela Griffina nakonec dala se servisní misi k HST souhlas, ale pouze za předpokladu splnění několika podmínek. Tou základní je pojistka v podobě náhradního raketoplánu, který bude v pohotovosti pro případ, že by došlo k nejhoršímu a musel vyrazit na záchranou misi. Kromě Atlantisu tak bude potřebovat vnější palivovou nádrž také „pohotovostní“ raketoplán Endeavour. A NASA možná nestihne připravit obě nádrže. Mise k HST se tak může oddálit až o několik měsíců. Doufejme, že Atlantis odstartuje co nejdříve, aby posádka mimo jiné stihla opravit poškozené gyroskopy, které udržují orientaci dalekohledu v kosmickém prostoru. Pro správné fungování dalekohledu je potřeba alespoň 3 ze 6 setrvačníků. Pokud Atlantis odstartuje pozdě, může se z nejslavnějšího astronomického přístroje stát pouhá hromada neovladatelného šrotu na oběžné dráze.

Úkolem servisní mise bude také instalace nové kamery (Wide Field Camera-3) pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření a instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph). Celkem se počítá s pěti výstupy do volného kosmu.

Raketoplán Endeavour je v těchto dnech u Mezinárodní kosmické stanice, další start raketoplánu je naplánován na 25. května. Discovery se v rámci mise STS-124 vydá k ISS. Následovat by měla mise STS-125 k Hubblovu dalekohledu. Termín je zatím stále 28. srpna, jaká bude ale realita se dozvíme až ve chvíli, kdy se Atlantis vznese směrem ke kosmickému dalekohledu, přesnější představu ale budeme mít již v nejbližších týdnech.

Zdroj: space.com






O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »