Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dospívající hvězda

Dospívající hvězda

okolí MWC 147 v představách malíře
okolí MWC 147 v představách malíře
Tiskové prohlášení Evropské jižní observatoře - ESO 003/08: VLT odhalil bezprostřední okolí dospívající hvězdy.

S pomocí interferometru na VLT se astronomům podařilo zachytit vnitřní oblasti disku hmoty okolo mladé hvězdy. Disk ukazuje, jak hvězda během svého dětství přibírá na hmotnosti.

S pomocí interferometru na VLT se astronomům podařilo zachytit vnitřní oblasti disku hmoty okolo mladé hvězdy. Disk ukazuje, jak hvězda během svého dětství přibírá na hmotnosti.

Astronomové podrobně zkoumali objekt označený jako MWC 147, který leží přibližně 2600 světelných let od Slunce v souhvězdí Monoceros (Jednorožec). MWC 147 náleží do skupiny Herbig Ae/Be, tzn. že se jedná o hvězdy několikrát hmotnější než Slunce, jež díky pohlcování materiálu z okolí neustále přibírají na hmotnosti.

MWC 147 je hvězda stará necelého půl miliónu let a srovnáme-li tento věk se stářím našeho Slunce, které má nyní 4,6 miliardy let, jedná se vlastně o jednodenní mimino [1].

Stefan Kraus, Thomas Preibisch a Keiichi Ohnaka použili sestavu čtyř 8,2 metrových dalekohledů VLT a k pozorování využili světlo ze dvou až tří těchto dalekohledů, napojených na přístroje MIDI a AMBER.

okolí MWC 147 dalekohledem o průměru 20 cm ze Cerro Paranal
okolí MWC 147 dalekohledem o průměru 20 cm ze Cerro Paranal
„Při pozorování MWC 174 pomocí VLTI/MIDI a VLTI/AMBER jsme zkombinovali snímky z blízké a střední infračervené oblasti. Poprvé jsme změřili velikost disku okolo hvězdy v takto velkém rozsahu vlnových délek [2],“ řekl Stefan Kraus, šéfredaktor publikovaných studií. „Různé vlnové délky odpovídají různým teplotám a umožňují nám poodhalit tvar disku ve větším měřítku. Na druhou stranu nám ale komplikují určení, jak se mění teplota v závislosti na vzdálenosti od hvězdy.“

Blízká infračervená oblast odhalila až několik tisíc stupňů horký materiál v nejbližším okolí hvězdy, zatímco střední infračervená oblast ukázala dále od středu disku oblasti chladnější.

Pozorování ukázala, že teplota v závislosti na vzdálenosti od hvězdy klesá mnohem prudčeji, než předpokládají současné modely. Většina blízkého infračerveného světla pochází z horkého materiálu ve vzdálenosti menší než 1-2 AU (1 AU = střední vzdálenost Země od Slunce). Z důvodu silného záření však v takovéto vzdálenosti od hvězdy nemůže existovat, neboť by se zahřál a zničil.

„Abychom zcela porozuměli našim pozorováním, provedli jsme podrobné výpočty a dospěli k závěru, že jsme jednak pozorovali vnější prachový disk, ale také silnou emisi pocházející z horkého plynu ve vnitřním disku,“ vysvětluje Kraus. „Disk okolo hvězdy nepovažujeme za pasivní, ale za aktivní a my tak pozorujeme hmotu, která přechází z vnějšího disku ke vznikající hvězdě.“

Model, který nejlépe odpovídá pozorování, předpokládá, že se disk rozprostírá do vzdálenosti 100 AU od svého středu. Hvězda v centru disku nabírá hmotnost rychlostí sedmi miliontin hmotnosti Slunce za rok.

„Naše pozorování ukazuje sílu VLT při zkoumání vnitřní struktury disků mladých hvězd a odhaluje, jak hvězdy dosahují svých konečných hmotností,“ říká Stefan Kraus.

Multimédia na webu ESO

Zdroj: TP ESO 003/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »