Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Oko mlhoviny Helix

Oko mlhoviny Helix

Mlhovina Helix.
Mlhovina Helix.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2009): Na observatoři ESO La Silla byl přístrojem Wide Field Imager pořízen nový snímek planetární mlhoviny Helix. Na pozadí snímku můžeme, mimo samotnou mlhovinu, netradičně pozorovat také hojné množství vzdálených galaxií.

Mlhovina Helix s katalogovým označením NGC 7293 se nachází ve vzdálenosti 700 světelných let od Země směrem do souhvězdí Vodnáře. Jedná se o jednu z nejbližších a zároveň nejpozoruhodnějších planetárních mlhovin. I přes zavádějící název nemají tyto exotické objekty s planetami nic společného. Ve skutečnosti jde o pozůstatek závěrečného vývoje hvězd, dříve podobných Slunci, ze kterých se v "důchodu" stávají bílí trpaslíci. Hvězda prochází stádiem červeného obra a část její plynné obálky je rozfouknuta do okolí. Ta se rozpíná a její spletitý tvar je rozzářen silným ultrafialovým zářením centrální hvězdy. Hlavní prstenec mlhoviny Helix má v průměru dva světelné roky, což je přibližně polovina vzdálenosti ze Slunce na nejbližší sousední hvězdu Proxima Centauri.

Ačkoliv je mlhovina často fotografována, je pouhým okem pozorovatelná obtížně, neboť se jedná o slabý plošný objekt. Objev mlhoviny je zahalen rouškou tajemství, nicméně poprvé se objevuje v seznamu nových objektů německého astronoma Karl Ludwig Hardinga z roku 1824. Jméno Helix (Spirála) mlhovina dostala díky tvaru vývrtky, který připomínala na prvních fotografiích.

Přestože mlhovina vypadá poměrně ploše, studie prokázaly, že jde pravděpodobně o nejméně dva oddělené disky s vnějšími prstenci a filamenty. Vnitřní světlejší disk se rozpíná rychlostí 100 000 km/h a začal se tedy utvářet před 12 000 lety.

Vzhledem ke své nevelké vzdálenosti od Země zabírá mlhovina Helix na obloze velikost přibližně jedné čtvrtiny měsíčního kotouče v úplňku. Můžeme ji tedy studovat v daleko vyšším rozlišení než jiné planetární mlhoviny. Nečekaně složitá struktura obsahuje z vnitřní strany prstence malé kapky, známé jako "kometární uzlíky". Za nimi se směrem od centrální hvězdy táhne jemný ohon. Uzlíky připomínají vodní kapky stékající po skle. I přes zdánlivě drobnou velikost je jejich rozloha srovnatelná s velikostí Sluneční soustavy. Na jejich studium se zaměřily jak ESO/VLT, tak NASA/ESA Hubblův vesmírný dalekohled, nicméně i pře tyto snahy těmto útvarům stále plně nerozumíme.

Pozorný pohled do středu mlhoviny odhalí mimo uzlíky za poloprůhledným plynem také množství vzdálených galaxií. Některé z nich jsou součástí vzdálených galaktických kup rozkládajících se na celém snímku.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 007/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk družice NOSS

24.03. 2017; 22:01 SEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5. Záblesk jednej z dvojice družíc NOSS 3-7 (A,B), družice NOSS 3-7 (A) (2015-058-A). Vzdialenosť družíc: 1270 km.

Další informace »