Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis V
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis V

Panorama s robotickou rukou v popředí
Panorama s robotickou rukou v popředí
We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Přítomnost ledu se očekávala, pozdvižení v posledních hodinách spíš vyvolaly stopy chloristanu amonného, odhalené přístrojem MECA. Mise sondy Phoenix byla prodloužena do 30. září a zveřejněno bylo barevné panorama okolí.

Voda potvrzena, jedeme dál

Objev vody na Marsu nebyl pro vědce žádným velkým překvapením. Přítomnost ledu v severních oblastech odhalila před léty z oběžné dráhy sonda Mars Odyssey, která stále pracuje. Phoenix měl pouze přítomnost ledu potvrdit a zjistit vlastnosti půdy. O půdě na Marsu toho zatím příliš nevíme, což paradoxně prokázal dosavadní průběh mise. Příprava na ostrou analýzu vzorků půdy s domnělým ledem trvala týdny a neobešla se bez komplikací. Klíčovým problémem posledních dní bylo lepení se vzorků na dno naběračky sondy. Předminulý týden se ale po velkém úsilí podařilo inkriminované vzorky s údajným ledem dopravit do komory přístroje TEGA, kde byly postupně zahřáty a výpary zkoumány hmotnostním spektrometrem.

Ve vzorcích z hloubky asi 5 centimetrů byly kromě vody odhaleny také stopy soli. Na sůl bude tamní půda zřejmě dosti bohatá.

Na tiskové konferenci bylo oznámeno prodloužení mise sondy nejméně do 30. září. Ke konci srpna totiž vyprší tří měsíční primární část mise. Jak dlouho bude sonda Phoenix na Marsu skutečně pracovat, ale není jisté. Vše závisí na technickém stavu, který je v tuto chvíli dobrý a na dodávkách energie. Slunce vystupuje každý den na obloze níže a na dvojici vějířovitých solárních panelů se usazuje prach. Množství energie tak klesá. Phoenix se nyní zaměří především na analýzu dalších vzorků nejen v přístroji TEGA, ale též mokrou cestou v přístroji MECA a na meteorologická měření.

Co ten tam dělá?

Zatímco led a sůl ve vzorcích nikoho nepřekvapili, tisková zpráva z 4. srpna už ano. Při analýze vzorků půdy přístrojem MECA byly odhaleny stopy chloristanu amonného. Tato látka je dosti toxická, na Zemi se používá do pyrotechnických směsí nebo raketových motorů. Jeho přítomnost na Marsu opravdu nikdo nečekal. Pokud se výskyt chloristanu amonného v půdě potvrdí, zmenší to zřejmě šance na existenci života na Marsu v současnosti i v minulosti. Poslední analýza v přístroji TEGA ale přítomnost chloristanu nepotvrdila. Je docela možné, že má látka pozemský původ a dostala se nějak do vzorků nebo přímo do analyzačního přístroje. Před vědci je tak v současnosti další výzva - potvrdit či vyvrátit obsah chloristanu v marťanské půdě.

Panorama dokončeno

Panorama
Panorama

Ve čtvrtek 31. července bylo zveřejněno i dlouho očekávané barevné panorama okolí místa přistání. Panoramatický snímek byl sestaven ze 400 pořízených fotografií. Ke stažení ve větším rozlišení 11 MB, jpg

Vertikální pohled
Vertikální pohled

Vertikální pohled na panorama okolí místa přistání. Ke stažení ve větším rozlišení 22 MB, jpg

Polární pohled
Polární pohled
Polární pohled na panorama okolí místa přistání. Ke stažení ve větším rozlišení 3 MB, jpg


Zdroj: NASA


Zprávy ze základny Vastitas Borealis:

Doporučené odkazy:




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »