Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Druhý (ne)mexický astronaut
Petr Kubala Vytisknout článek

Druhý (ne)mexický astronaut

José Moreno Hernández
José Moreno Hernández
V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…

José Moreno Hernández se má do vesmíru vydat podle aktuálního plánu na palubě raketoplánu Atlantis koncem července příštího roku. Narodil se 7. srpna 1962 ve French Camp a má americké občanství. Vyrůstal v kalifornském Stocktonu, asi 45 kilometrů jižně od Los Angeles. Jeho otec Salvador pochází z vesnice La Piedad v mexickém státě Michoacán a do USA přišel za prací v zemědělství. Také matka astronauta pochází z Mexika. Hernández je ale americkým občanem a tak se historické tabulky přepisovat nebudou, Mexiku zůstane i po jeho letu na kontě pouze jeden astronaut.

Prvním a prozatím jediným mexickým astronautem se stal Neri Vela Rodolfo, který se do vesmíru podíval rovněž palubě raketoplánu Atlantis v listopadu 1985. Cílem mise STS-61B bylo tehdy vypuštění několika komunikačních satelitů. Jedním z nich byla mexická družice Morelos-B.

Neri Vela Rodolfo
Neri Vela Rodolfo
Obr.: První mexický astronaut Neri Vela Rodolfo.


Vraťme se ale zpět k Hernándezovi. Ten vystudoval jako elektroinženýr na Pacifické univerzitě a poté pokračoval ve studiu na Kalifornské univerzitě. Už během studii snil o cestě do vesmíru. Důležitým se v jeho životě stal okamžik, kdy v rádiu slyšel o letu prvního amerického astronauta hispánského původu. Franklin Ramón Chang Díaz letěl do vesmíru poprvé v roce 1986 a poté se tam podíval na palubě raketoplánu ještě šestkrát, čímž se stal jedním ze dvou rekordmanů co do počtu startů.

José Moreno Hernández pracoval po studiích v Národní laboratoři Livermore, kde se zabýval vývojem digitální mamografie. Zkušenost se mu bude hodit, protože při misi STS-128 budou jedním z cílů lékařské experimenty. Hlavním úkolem je doprava zásob na Mezinárodní kosmickou stanicí. Datum startu dvanáctidenní mise je prozatím stanoveno na 30. července 2008.

José Hernández je sice stoprocentním Mexičanem, přesto ale na jeho skafandru mexickou vlajku nenajdete. To ale nikomu v zemi opeřeného hada radost zkazit nemůže. Mexické sdělovací prostředky o něm hovoří jako o "druhém Mexičanovi ve vesmíru" a celý národ je na jeho počin již dnes velmi hrdý. Let Hernándeze do vesmíru přichází jako na zavolanou. V Mexiku totiž vzniká kosmická agentura AEXA (Agencia Espacial meXicanA). Ta sice s misí Hernándeze nemá nic společného, přesto ale může těžit s dočasného zvýšeného zájmu o kosmonautiku.

Hernández uvedl pro hlavní televizní zprávy mexické Televisy, že si do vesmíru vezme tortillas (placky s kukuřičné či pšeničné mouky) a mexickou vlajku. Celá země tak bude příští rok let raketoplánu Atlantis bedlivě sledovat.

Doporučené odkazy:


Zdroj:





O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »