Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda proletí okolo planetky
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropská sonda proletí okolo planetky

Rosetta.jpg
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Rosetta odstartovala na svou pouť 2. března 2004 pomocí rakety Ariane 5. Kosmické plavidlo se skládá z orbitální části a z miniaturního přistávacího modulu (Philae). Úkolem sondy Rosetta je dlouhodobý výzkum komety 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Dlouhá cesta k cíli

Na své cestě vesmírem čeká na sondu řada gravitačních manévrů. První se uskutečnil v březnu 2005, kdy Rosetta prolétla 1 955 km nad zemským povrchem. Další zastávkou byl Mars v březnu 2007 a pak znovu Země v listopadu 2007. Po průletu okolo planetky Šteins se Rosetta opět vrátí v listopadu 2009 k Zemi. V červenci 2010 mine Rosetta další planetku (21) Lutetia a poté bude uložena ke spánku. K hlavnímu cíli - kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko přiletí v květnu 2014 a jako první sonda v historii bude navedena na její oběžnou dráhu. Tím ale pokořování milníku zdaleka nekončí. V listopadu 2014 má modul Philae na povrchu komety dokonce přistát.

Průlet okolo planetky Šteins

Vraťme se ale zpět k průletu okolo planetky Šteins. Evropská kosmická agentura nedávno zpřesnila údaje o manévru. Rosetta se nejvíce k povrchu planetky přiblíží na vzdálenost asi 800 km v pátek 5. září ve 20:58 našeho času. V té době ale nebude spojení se sondou možné, pokud se vše podaří, ozve se Rosetta okolo 22:23 našeho času. Na první fotografie a data si budeme muset chvíli počkat. ESA je hodlá zveřejnit v sobotu okolo oběda na stránkách ESA TV: http://television.esa.int/

Planetka s lotyšským jménem

Planetka 2867 Šteins byla objevena 4. listopadu 1969 ruským astronomem Nikolajem Černochem. Ten ji pojmenoval po lotyšském astronomovi Karlis Šteins (1911-1983), který se sám zabývala výzkumem planetek. V roce 1933 objevil planetku, později pojmenovanou po Lotyšku (1284 Latvia). Karlis Šteins vystudoval a pracoval na Lotyšské univerzitě a od roku 1959 zastával funkci ředitele univerzitní hvězdárny. Planetka Šteins má podle odhadů průměr asi 4,6 km a dobu rotace okolo 6 hodin.

Další informace na stránkách astro.cz:


Zdroj:




O autorovi



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Duha při západu Slunce

Duha při západu Slunce, před Hlavním nádražím v Brně.

Další informace »