Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sojuz TMA-13 odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Sojuz TMA-13 odstartoval k ISS

Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008
Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008
V neděli 12. října v 9:01 ráno našeho času odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská kosmická loď Sojuz TMA-13. Na palubě jsou dva členové stálé posádky stanice a další kosmický turista. K ISS dorazí Sojuz v úterý 10:33 SELČ (živě na NASA TV).

Nová posádka ISS

Na palubě Sojuzu TMA-13 jsou dva noví členové stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice Jurij Valentinovič Lončakov a Edward Michael Fincke. Třetí sedadlo v Sojuzu obsadí kosmický turista Richard Allen Garriott.

Posádka Sojuzu TMA-13
Posádka Sojuzu TMA-13
Obrázek: posádka Sojuzu TMA-13. Zleva: Richard A. Garriott, Jurij V. Lončakov a Edward M. Fincke



Pro třiačtyřicetiletého Jurije V. Lončakova se jedná o třetí let do vesmíru. V dubnu 2001 se vydal k ISS na palubě raketoplánu Endeavour, o rok později ruským Sojuzem. Jeho americký kolega Edward Michael Fincke (* 1967) se sice vydal do vesmíru teprve podruhé, za to však od dubna do října 2004 tvořil základní posádku Mezinárodní kosmické stanice.

Další kosmický turista

Nejsledovanějším mužem na palubě Sojuzu je ale Richard Allen Garriott, který se stal v pořadí šestým kosmickým turistou. Současná praxe je taková, že dva ze tří členů stálé posádky ISS létají k ISS v ruské lodi Sojuz. Třetího člena pak dopravuje do vesmíru americký raketoplán. Kapacita ruského Sojuzu jsou ale tři kosmonauti. Třetí volné sedadlo tak Rusko "prodává" evropským astronautům, kteří se do vesmíru vydávají pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA), nebo movitým kosmickým turistou. Za několikadenní cestu do vesmíru přitom každý z nich zaplatí odhadem asi 20 milionů dolarů. Prvním kosmickým turistou se v roce 2001 Američan Dennis Tito, posledním pak vloni Američan s maďarským původem Charles Simonyi.

Otec astronaut

Richard A. Garriott se narodil v roce 1961 a pracoval především v počítačových firmách. Přestože se do vesmíru vydává poprvé, má to takříkajíc v krvi. Jeho otec Owen Kay Garriott byl totiž astronautem, který se do vesmíru vydal dvakrát a to v letech 1973 a 1983.

Richard A. Garriott pobude na Mezinárodní kosmické stanici několik dní a poté se vrátí na Zemi společně se současnými dvěma členy stále posádky, kterými jsou Rusové Sergej A. Volkov a Oleg D. Kononěnko. Přistání lodi Sojuz TMA-12 se očekává 24. října. Sojuz TMA-12 byl půlroku u stanice ukotven jako záchranný člun. Nyní ho na této pozici vystřídá na další půlrok loď Sojuz TMA-13.

Klíčové přistání

Přecházející dvě přistání ruské lodi Sojuz TMA málem skončily katastrofou. Kosmická loď přešla na balistickou dráhu a přistála desítky kilometrů daleko od plánovaného místa. Posádka přitom musela vydržet větší přetížení než je obvyklé. Důvod zůstával pro ruské odborníky dlouho velkou záhadou. Nedávno přišli Rusové s vysvětlením, že za vším je plazma, nacházející se v okolí ISS, jenž poškodila rozbušné šrouby Sojuzu TMA. Jejích odpálením se loď před vstupem do atmosféry rozdělí na tří části. To se ale při posledních dvou letech nestalo.

Doporučené odkazy:

Zdroj: astro.zeto.czest.pl




O autorovi



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »