Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Bronz z Mezinárodní astronomické olympiády
redakce Vytisknout článek

Bronz z Mezinárodní astronomické olympiády

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Bronzové medaile na XIII. Mezinárodní astronomické olympiádě získali Jana Smutná z Prahy a Stanislav Fořt z Dražic.

V úterý 21. října přiletěla zpět do České republiky šestičlenná skupina žáků, která letos podruhé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XIII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala v Terstu v Itálii. Jana Smutná z Prahy získala bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii seniorů a Stanislav Fořt z Dražic bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii juniorů. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Českou reprezentaci na Mezinárodní astronomickou olympiádu tvořilo šest řešitelů Astronomické olympiády, kteří se nejen dostali do finále české Astronomické olympiády, ale také prošli soustředěním na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, kde se zájemci o reprezentaci v zahraničí připravovali a kde nakonec byli vybráni ti nejlepší.

I letos byla česká delegace na XIII. Mezinárodní astronomické olympiádě úspěšná, získali jsme dvě třetí místa a obstáli jsme tak v konkurenci států jako například Indie, Korea a Rusko, které věnují přípravě studentů na mezinárodní soutěže podstatně větší pozornost. V Koreji, jejíž řešitelé získali zlaté medaile, je přípravné soustředění dvoutýdenní, zatímco v ČR pouze dvoudenní a také rozpočet korejské astronomické olympiády je ve srovnání s tou českou přibližně stonásobný.

Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Astronomickou olympiádu v České republice pořádá Česká astronomická společnost (vědecká společnost sdružená v Radě vědeckých společností České republiky). Letošní ročník je již šestý a jsou opět vyhlášeny kategorie pro žáky 6. a 7. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích), žáky 8. a 9. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích) a pro studenty 1. a 2. ročníků SŠ (organizuje spolu s Českou astronomickou společností Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě). Veškeré informace o Astronomické olympiádě najdete na http://olympiada.astro.cz. Šestý ročník je na začátku a žáci a jejich učitelé se do něj mohou stále zapojit!

V minulých ročnících Astronomické olympiády se školního kola účastnilo 4 000 až 5 000 žáků ze stovek škol, do korespondenčního kola přišlo v posledním ročníku 620 prací.

Podrobnější informace:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyslalo ve spolupráci s Českou astronomickou společnosti (ČAS) osmičlennou delegaci na XIII. Mezinárodní astronomickou olympiádu (XIII. IAO) konanou ve dnech 13.10.2008 - 21.10.2008 v italském Terstu.

Členové delegace

Do delegace byli na základě výběrového soustředění, které proběhlo v červnu 2008 na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, nominováni:

Jan Fait (Praha)
Stanislav Fořt (Dražice)
Michaela Káňová (Praha)
Tereza Kroupová (Mukařov)
Filip Murár (Třebíč)
Jana Smutná (Praha)

Delegaci vedli:

Ing. Jan Kožuško (vedoucí české delegace, Výbor Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost, Technische Universität Dresden) a RNDr. Tomáš Prosecký (člen mezinárodní jury na XIII. IAO, Výbor Astronomické olympiády, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Gymnázium Český Brod).

Program soutěže

Účastníci řešili teoretické a praktické úlohy ve dvou blocích (ve dnech 15.10. a 18.10.) v prostorách The Abdus Salam International Centre for Theoretical Physics (ICTP) u zámečku Miramare severně od Terstu a 16.10. večer proběhlo pozorovací kolo, ve kterém letos studenti kvůli nepříznivému počasí řešili teoretickou úlohu týkající se klasifikace galaxií. Před každým kolem probíhal překlad úloh do jazyků jednotlivých delegací, soutěžící mohli úlohy řešit buď ve svém jazyce nebo v jazyce anglickém, popřípadě ruském.

Na programu byl kromě soutěžních úloh také kulturní večer, na kterém se představily jednotlivé delegace, exkurze k synchrotronu Elettra (spolupracuje také s ČR), basketbalový turnaj, exkurze na terstskou observatoř, odborné přednášky a výlet do Benátek.

Účastníci soutěže

XIII. IAO se zúčastnilo 19 delegací z 18 zemí (Arménie, Bulharsko, Bělorusko, Čína, ČR, Estonsko, Chorvatsko, Indonésie, Indie, Itálie, Jižní Korea, Kazachstán, Litva, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Švédsko a Thajsko). Moskevská správní oblast je oprávněna do IAO vysílat vlastní delegaci. Celkem se XIII. IAO účastnilo 93 soutěžících.

Výsledky

Jana Smutná a Stanislav Fořt získali bronzové medaile, ostatní členové české delegace získali čestné uznání. Nejlepších výsledků dosáhli Woo Rhim Park z Koreji a Vadim Vladimírovič Lebeděv z Ruska.


Tomáš Prosecký, Jan Koruško

Doporučené odkazy



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »