Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  (R)evoluce ve výzkumu exoplanet aneb hledání jehly v kupce sena
Petr Kubala Vytisknout článek

(R)evoluce ve výzkumu exoplanet aneb hledání jehly v kupce sena

Planeta u hvězdy Fomalhaut v představách malíře.
Planeta u hvězdy Fomalhaut v představách malíře.
Astronomům se ke konci roku 2008 podařilo objevit exoplanetu o hmotnosti 3 Jupiterů, obíhající okolo hvězdy Fomalhaut, metodou přímého zobrazení. Využili k tomu pozorování Hubblova kosmického dalekohledu. Jiný tým zase oznámil objev hned tří planet u jedné hvězdy stejnou metodou. Znamená to zásadní průlom v hledání exoplanet metodou přímého zobrazení?

První snímek planety u cizí hvězdy si na své konto připsal Hubblův kosmický dalekohled (HST). Kdybychom měli napsat knihu o všech objevech Hubblova dalekohledu, byla by to dnes nepochybně už poměrně rozsáhlá publikace. Nejnovější z objevů by v knize mohl být zařazen do kapitoly "kuriozity". Vždyť první exoplaneta byla objevena celých 5 let po vypuštění HST! A dnes právě on zkoumá atmosféry vybraných exoplanet a na konci roku 2008 objevil exoplanetu přímou metodou.

Planeta u hvězdy Fomalhaut na snímku z HST.
Planeta u hvězdy Fomalhaut na snímku z HST.
Exoplaneta má hmotnost asi tří Jupiterů a obíhá okolo hvězdy Fomalhaut, kterou nalezneme asi 25 světelných let daleko v souhvězdí Jižní ryba. Hvězda byla terčem lovců exoplanet již dlouho, neboť v 80. letech minulého století okolo ní objevila infračervená družice IRAS velké množství prachu.

HST se na hvězdu zaměřil poprvé v roce 2004, kdy se podařilo odhalit protoplanetární disk o průměru více než 230 AU. Později se objevily spekulace, že mezi hvězdou a vnitřním "okrajem" disku může obíhat planeta. Tomu ostatně nasvědčoval i fakt, že vnitřní okraj disku je poměrně ostrý.

Nejnovější snímky okolí hvězdy Fomalhaut skutečně odhalily přítomnost planety, obíhající ve vzdálenosti asi 114 AU. Hmotnost exoplanety se odhaduje na 3 hmotnosti Jupiteru.

Tři mouchy jednou ranou

Tři planety u hvězdy HR 8799.
Tři planety u hvězdy HR 8799.
Shodou okolností téměř ve stejné době oznámili svůj objev i astronomové, pracující s Gemini North Telescope na Havaji. Těm se podařilo u hvězdy s označením HR 8799, vzdálené asi 130 světelných let od Země, najít přímým zobrazením hned tři planety. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 7 až 10 Jupitery a obíhají okolo svého slunce ve vzdálenosti 20, 40 a 70 AU.

Mateřská hvězda HR 8799 má hmotnost asi 1,5 Sluncí, ale je výrazně mladší. Mezi astronomy se nejedná o úplně neznámou hvězdu. Stejně jako hvězdu Fomalhaut i HR 8799 obklopuje prachový disk a to dokonce velmi hustý.

Revoluce nebo evoluce?

Současné objevy ale nejsou ničím revolučním. Výzkum exoplanet je velmi dynamický obor, který jde obrovskými kroky kupředu. Již dříve se podařilo objevit přímou metodou několik objektů, které mohou hmotnostně odpovídat planetám. Záměrně píšeme, že mohou, neboť odhad hmotnosti je v těchto případech spíše orientační, a tak se mnohdy jedná spíše o hnědé trpaslíky. Bylo ale jen otázkou času, kdy se podaří objevit i objekty menších hmotností a kdy se podaří objevit přímou metodou i multiplanetární systém. Ten čas nadešel ke konci roku 2008. Metoda přímého zobrazení ale v nejbližších letech dominovat rozhodně nebude a zůstane jen kořením, které zpestří příliv novinek z tohoto fascinujícího oboru. Revoluci s velkým R by měla přinést spíše mise družice Kepler, jejíž dlouho očekávaný start se plánuje na počátek března. Kepler ale bude hledat planety u sluncí jiných metodu nepřímou - tranzitní fotometrií. Tak šťastný lov!

Zdroj:




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »