Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet
redakce Vytisknout článek

Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Nedávno jsme vás informovali o výzkumu exoplanety HD 80606b kosmickým dalekohledem Spitzer. Ve dnech 13. a 14. února bude exoplaneta přecházet přes svou mateřskou hvězdou. Pozorovat se tento úkaz chystají i čeští astronomové. Na podrobnosti jsme se optali Bc. Luboše Bráta - předsedy sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

1. Proč má význam pozorovat tranzit exoplanety HD 80606b? Čím mohou čeští astronomové pomoci? Jde především o to zjistit, zda k tranzitům vůbec dochází. Pomocí družice Spitzer byl úspěšně odpozorován sekundární tranzit v systému (planeta se schovala za disk hvězdy) a to dokonce i s kolísáním jasnosti z důvodu rotace nahřáté planety. K průchodu planety za hvězdou ovšem došlo v okamžiku poblíž periastra, kdežto primární tranzit (přechod planety před diskem hvězdy) by se měl odehrát poblíž apoastra. Planeta tedy bude dále od hvězdy a tak prudce klesá pravděpodobnost, že k tranzitu vůbec dojde. Existuje zde ale 15% pravděpodobnost, že směr k Zemi je téměř rovnoběžný s rovinou orbity a tranzit bude pozorovatelný. My můžeme pomoci tím, že se zúčastníme mezinárodní pozorovací kampaně a pokusíme se pokrýt část pozorovacího okna - v době, kdy tu budeme mít noc.

2. Jak dlouho bude přechod exoplanety pozorovatelný? Bude celý dostupný z Evropy? Potíž je právě v tom, že primární tranzit by měl trvat velmi dlouho. Maximální délka je 17 hodin (pokud bychom se nacházeli přesně v rovině orbity), ale může to být třeba jen 5 hodin nebo i méně (pokud bude sklon orbity větší než 0°). Pozorovací okno, kdy by mělo dojít k tranzitu je téměř 24 hodin. Pokrýt toto období přesnou fotometrií tak vyžaduje spolupráci mezi pozorovateli napříč všemi zeměpisnými délkami.

3. Co konkrétně připravujete? Máte nějak práci rozdělenou? Bohužel není možné určit kolik a kteří pozorovatelé se budou moci zúčastnit kampaně - a zda vůbec budeme mít jasnou oblohu. Takže jsme připravili všechny podklady pro pozorovatele a kdo bude moci, zapojí se.

Jediné, co je třeba mezi pozorovateli dohodnout, to je aby všichni neprokládali dalekohled ve stejnou dobu (po průchodu hvězdy meridiánem), ale alespoň v půlhodinových intervalech. Mohlo by se stát, že vzestup či sestup nastane právě v okamžiku, kdy všichni budeme otáčet montážemi.

4. Už je jasné, kolik pozorovatelů by se mohlo pozorování za ideálních podmínek zúčastnit? Máme u nás cca 15 pozorovatelů se CCD technikou, kteří jsou schopni pozorovat tranzity exoplanet. Takže doufejme, že všichni se zapojí.

5. Jaké minimální vybavení je nutné k pozorování přechodu? Potřebujete dalekohled minimálně 10cm v průměru, CCD kameru (nejlépe bez Antibloomingu), montáž umožňující dostatečně dlouhé expozice, nejlépe pozorovat s autoguidingem, aby byl eliminován pohyb hvězdy po CCD čipu a její deformace vlivem periodické chyby montáže.

6. Chystáte se i na nějakou další pozorovací kampaň? Konkrétní další kampaň zatím nechystáme. Klademe ale důraz na co nejčasnější pozorování tranzitů nově objevených exoplanet. Za tím účelem jsme dokonce vyhlásili pozorovatelskou kampaň Ulov první TRESKU!

Hlavním úkolem v nadcházejícím roce je zvýšit přesnost měření tranzitů. To je obecný problém, kterým se zabývají pozorovatelé exoplanet po celém světě. Ještě jsme zdaleka nedosáhli detekčních možností našich přístrojů. Teď je třeba najít způsoby a postupy, jak toho docílit.

Odkazy





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »