Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na oběžné dráze se srazily družice
Petr Kubala Vytisknout článek

Na oběžné dráze se srazily družice

Iridium
Iridium
V úterý 10. února v 17:55 našeho času došlo ve výšce 790 km nad Sibiří ke srážce dvou komunikačních družic - Cosmos 2251 a Iridium 33. Je to vůbec poprvé v historii kosmonautiky, co došlo ke kolizi dvou satelitů.

Ruský vojenský telekomunikační satelit Cosmos 2251 o hmotnosti 900 kg byl na oběžné dráze od roku 1993 a v době kolize již nebyl funkční. Americký satelit sítě Iridium měl hmotnost 560 kg a na oběžné dráze pracoval od roku 1997. Firma Iridium Satellite LLC potvrdila ztrátu svého satelitu a oznámila, že ho během asi měsíce nahradí jinou družicí. Firma provozuje rozsáhlou síť, čítající dnes 66 družic (vlastně už jen 65) na nízké oběžné dráze. Iridium zná velké množství astronomů amatérů. Anténa družice Iridium velmi dobře odráží sluneční světlo. Na obloze tak lze často pozorovat záblesky těchto družic.

Kolize má ale mnohem horší následky, než je ztráta dvou satelitů. Na oběžné dráze kolem Země po ní zůstal obrovský oblak větších i menších úlomků. Ty mohou být velmi nebezpečné pro další družice a kosmické lodi. Situaci navíc komplikuje fakt, že ke srážce došlo poměrně vysoko (790 km nad Zemí). Trosky družic se tak dostanou do atmosféry až za mnoho let.

Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Místo kolize a směr pohybu družic krátce incidentem. Zdroj: spaceweather.com



NASA všechny objekty na oběžné dráze pečlivě monitoruje svými radary. Kosmické smetí může ohrozit životy astronautů na palubě raketoplánu či Mezinárodní kosmické stanice. Je nezbytně nutné kosmické smetí sledovat a v případě nebezpečí zahájit úhybný manévr. Kolize i s několikacentimetrovým objektem může být naprosto katastrofální. Objekty se totiž pohybují obrovskou rychlostí. Například družice Iridium se v době srážky pohybovala rychlostí 27 088 km/h.

Animace kolize

Po současné srážce zůstalo dle prvních radarových měření na 600 úlomků. Realita ale bude zřejmě horší. Úlomky mohou ohrozit některé další satelity na podobné oběžné dráze. Mezinárodní kosmická stanice ani její posádka by v ohrožení být neměla.

V uplynulých 20 letech sice došlo k několika menším incidentům, nikdy se ale nesrazily dvě družice. Poslední velký problém nastal v roce 2007, kdy Čína úmyslně v rámci vojenského testu sestřelila nefunkční satelit. Svět tehdy incident rázně odsoudil. Po čínském satelitu zbylo na oběžné dráze také velké množství fragmentů.

Aktualizace:

16. února 2009: nad částmi Texasu a Kentucky v USA byly během víkendu pozorovány denní bolidy. Je možné, že se jednalo o zbytky družic, které se minulý týden srazily na oběžné dráze. Vstup těles do atmosféry prý vyvolal silný rámus, který rozechvěl i budovy. Není ale zřejmé, zda se jednalo o zbytky družic nebo meteoroid. Zdroj (EN)

Další informace:

Zdroj: space.com




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »