< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA oživila NuSTAR
Petr Kubala Vytisknout článek

NASA oživila NuSTAR

NuSTAR
NuSTAR
NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.

Družice NuSTAR bude provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra (8 až 80 keV). Hlavním cílem má být výzkum mladých pozůstatků po výbuchu supernov. Dále se NuSTAR zaměří na studium kosmického záření a černých děr.

NASA misi družice zrušila v únoru 2006. Poté se ale stal ředitelem pro vědecké mise NASA známý vědec Alan Stern a ten misi družice NuSTAR opět v září 2007 vzkřísil. Družice se má pohybovat po nízké oběžné dráze a její citlivost údajně bude 500x větší oproti předchůdcům.

Pegasus XL
Pegasus XL
Do vesmíru vynese družici raketa Pegasus XL. Ta je fandům kosmonautiky velmi známá, neboť startuje jinak, než jsme u nosných raket zvyklí. Raketu s užitečným zatížením vynese do výšky několika kilometrů letoun L-1011. Poté se od něj raketa oddělí a po zážehu motorů se i s nákladem vydává do vesmíru. Pegasus XL má pověst spolehlivé nosné rakety, schopné vynést na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti až jedné tuny. Od roku 1990 proběhlo už na 54 startů, které jsou příznivé nejen co do spolehlivosti rakety ale i ceny. Náklady na start družice NuSTAR se mají pohybovat okolo 36 milionů dolarů.

Start rakety Pegasus XL s družicí AIM pro výzkum mezosférických mraků v roce 2007.


Zdroj:




O autorovi

Petr Kubala

V letech 2008 a 2009 byl vedoucím redaktorem astro.cz.

Další články autora (104)

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »