Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubble v ohrožení
Vít Straka Vytisknout článek

Hubble v ohrožení

Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002
Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002
Na 12. května letošního roku je naplánován start poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Ozývají se však hlasy, které doporučují tuto misi zrušit kvůli velkému množství trosek, zanechaných na oběžné dráze kolizí dvou satelitů minulý týden.

Raketoplán Atlantis se měl vydat k Hubbleovi v rámci servisní mise STS-125 již 28. srpna 2008. První odklad na 8. října mělo na svědomí prodlení ve výrobě nového typu hlavních nádrží ET. Odpadávání izolační pěny při startu z takovéto nádrže mělo na svědomí zkázu Columbie, proto byly trochu přepracovány, aby z nich při startu pěna nepadala. Pro STS-125 ale byly potřeba dvě, pro Atlantis a záchranný raketoplán, jež měl čekat na rampě 39B v pohotovosti. Obě ale nebyly včas k dispozici a start byl odložen na 8., poté na 10. října. Kvůli hurikánu Ike bylo v září evakuováno Johnsonovo kosmické středisko v Houstonu a posádka, připravující se k letu k Hubbleovi, ztratila týden výcviku a příprav. Aby vše dohnala, start byl stanoven na 15. října. Na konci září však selhal hlavní řídící okruh Hubbleova teleskopu a padlo rozhodnutí vyměnit jej při misi STS-125, posádka na to ale nebyla připravena a potřebné vybavení nebylo k dispozici. Start byl odložen na rok 2009, později oficiálně stanoven na 12. květen 2009.

Posádka má jednak instalovat nové vědecké přístroje ale také prodloužit životnost teleskopu minimálně do roku 2013 výměnou gyroskopů, baterií a tepelných štítů. Je ale možné, že mise se nakonec neuskuteční. Kolize dvou satelitů minulý týden (článek)zvýšila pravděpodobnost zásahu raketoplánu na dráze Hubbleova teleskopu kosmickým smetím na 1 ku 185, přitom limit NASA je 1 ku 200. V nebezpečí by byli především astronauti při kosmických vycházkách, kterých je při poslední servisní misi plánováno pět.

NASA mrak trosek po kolizi obou družic bedlivě sleduje a rozhodnutí o osudu mise Atlantisu by mohlo padnout do 1 nebo 2 týdnů. Bez ní by ale Hubble vydržel pracovat jen asi rok až dva. Rozhodně by šlo o nedůstojný konec výzkumníka, který už toho tolik zažil a dokázal.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »