Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání Sojuzu TMA-13
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání Sojuzu TMA-13

Zajišťování kabiny Sojuzu po přistání
Zajišťování kabiny Sojuzu po přistání
Začínáme v 8:00, v 8:24 proběhne zážeh, jež Sojuz zpomalí a navede do atmosféry, přistání ve středním Kazachstánu je pak naplánováno na 9:16. Tato stránka se neaktualizuje sama, dělejte to prosím průběžně vy.

Doporučené odkazy:

Fincke a Lončakov po výstupu z lodi
Fincke a Lončakov po výstupu z lodi
9:29:Dnes ve 14 hodin bude NASA TV vysílat záznamy výstupu posádky ze Sojuzu a aktivit v místě přistání, ve 21 hodin pak rozhovor s Mikem Finckem a záznamy uvítání posádky ve Hvězdném městečku. Děkujeme za pozornost.





Ruské řídící středisko po přistání Sojuzu
Ruské řídící středisko po přistání Sojuzu
9:22:Takže máme za sebou další úspěšné přistání kosmické lodi Sojuz, přistání bylo hladké, modul dosedl do stepí Kazachstánu ve správné poloze. Posádka za asistence posádek helikoptér vystoupí z kabiny a bude usazena do sklápěcích křesel, aby se začala readaptovat na zemskou gravitaci. Dnes k večeru by měla dorazit zpět do Hvězdného městečka.

9:16:Touchdown! Sojuz TMA-13 s posádkou Expedice 18 a turistou Simonyiem je doma

9:16:30 sekund do přistání, Sojuz spatřen z místa předpokládaného dopadu.

9:15:Výška 500 m nad povrchem Země.

9:12:Čas přistání upřesněn na 9:16:29 SELČ.

Sojuz TMA-13 se snáší na padáku do stepi
Sojuz TMA-13 se snáší na padáku do stepi
9:09:Kromě padáků se o zbrždění kabiny stará také 6 motorů na tuhá paliva, které jsou zažehnuty jen několik sekund před přistáním, umožní modulu dosednout rychlostí asi 1,5 m/s.

9:06:Vše vypadá dobře, Sojuz je očekáván v místě přistání helikoptérami s lékaři a astronauty.

9:02:V těchto chvílích je vysílán příkaz k otevření padáků. Nejprve dva menší rozevřou stabilizační padák, ten je pár minut před přistáním odhozen a nahradí ho hlavní padák, jež loď zpomalí na 7 m/s.

8:56:Sojuz vstoupil do atmosféry, vše vypadá dobře.

8:53:Návratový modul se nyní oddělil od zbytku lodi. Orbitální modul jakožto i servisní sekce shoří v atmosféře, jediná část Sojuzu, která návrat (snad) přežije bude návratový modul s kosmonauty.

8:44:Loď klesá do atmosféry, v místě přistání i na možných destinacích, kam by loď dopadla v případě balistického sestupu ji už očekávají helikoptéry se specialisty a lékaři.

Řídící středisko ruských kosmických letů v Korolevu sleduje sestup Sojuzu
Řídící středisko ruských kosmických letů v Korolevu sleduje sestup Sojuzu
8:39:Poslední přistání Sojuzu sice proběhlo hladce ale předcházely mu dva nebezpečné balistické sestupy, kdy se od návratového modulu neoddělila pomocná sekce. Problém se řeší, dnes snad půjde vše bez problémů. Mike Fincke prohlásil, že "Sojuz je dobrý a spolehlivý a návrat v něm bude zajímavý a zábavný".

8:31:Do zemské atmosféry by měl Sojuz vstoupit okolo 8:52. Pár minut předtím dojde k rozdělení jeho tří modulů (návratový, orbitální sloužící ke spojení se stanicí a pomocná sekce).

8:29:Zážeh právě skončil, trval 4 minuty 21 sekund. Všechno zatím vypadá dobře.

8:24:Kosmická loď Sojuz právě zažehla hlavní motor proti směru letu, tím zpomalí, ztratí kruhovou rychlost a začne padat do atmosféry.

8:18:Sojuzu velí letový inženýr Expedice 18 Jurij Lončakov, sedící v prostředním křesle návratového modulu, po jeho levé ruce zaujal místo velitel Expedice 18 Mike Fincke a pravé křeslo obsadil dvojnásobný kosmický turista Charles Simonyi.

Šťastnou cestu a nashle zpátky na Zemi
Šťastnou cestu a nashle zpátky na Zemi
8:10:NASA TV právě reprízuje rozloučení obou posádek před uzavřením průlezů a odpojením Sojuzu od ISS. To proběhlo hladce v 5:55 ráno, o 6 minut později Sojuz provedl separační zážeh, díky němuž se vzdaluje od stanice, v 8:24 by měl 19 km od ní provést onen zážeh pro navedení do atmosféry.

8:05:Vítejte u dnešního přenosu přistání ruské lodi Sojuz s 18. základní posádkou ISS, Sojuz se právě vzdaluje od ISS a připravuje k zážehu, jež jej navede do atmosféry.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »