Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

Artur Kraus - Letový ředitel

Doba, ve které Artur Kraus žil, nabízela možnost dobývání i jiných než pozemních cílů. Někdy na začátku 90. let 19. stol. se baron Kraus pokusil jít ve šlépějích svého přítele, německého vzduchoplavce a průkopníka v oblasti aviatiky Otto Lilienhala, který však při svých pokusech dobýt oblaka dopadl neslavně.

Stejně jako Lilienthal se i Artur Kraus pokusil postavit kluzák, takzavanou "ornitoptéru" - letoun poháněný lidskou silou, který by napodoboval let ptáků. Zcela se ponořil do studia pohybu a letu ptáků a podle pamětníků prý o nich dokázal velmi poutavě vyprávět. V záznamech v jeho denících z oné doby nalezneme zmínku o v pravdě badatelských počinech, kdy s takřka dychtivostí zoologa zkoumal jejich stavbu a kostru.

Nakonec se mu podařilo kluzák opravdu postavit. K jeho ovládnutí však potřeboval poměrně dost fyzické síly a tak tajně trénoval a běhal mimo zraky lidí za svým kočárem, který využíval jako vodiče. Zrakům všetečných obyvatel vašak zcela neunikl a tak pro ně nepochopitelné počínání pana barona dalo vzniknout oné přezdívce "Bláznivý baron".

Zdálo se, že i tuto obtíž překonal. Nakonec však, jak již tušíte, let skončil neúspěchem. Celkem ozkoušel ornitoptéry dvě. Po druhém neúspěšném pokusu se o další let již nepokusil. Nicméně stále věřil, že je to možné. Nakonec se stal věrným pozorovatelem a příznivcem aviatiků, jako byl Jan Kašpar a Evžen Čihák.

Jeho zkušenosti v oblasti aviatiky a výborné organizační schopnosti nezahálely dlouho. Pro mladého Jana Kašpara byl Artur Kraus tím pravým člověkem na svém místě.

Z různých pramenů můžeme číst, že Artur Kraus byl pro Jana Kašpara mecenášem a sponzorem. Není to však úplně přesné. Sám Kašpar nazýval Artura Krause mecenášem a dobře věděl proč. Kašparův otec měl s mladým Janem velké plány. Byl zámožným hoteliérem a ani v nejmenším si nechtěl připustit, že by jeho syn jednou nepřevzal podnik a věnoval se něčemu tak odlišnému, jako je právě aviatika. Právě v tom tkvěla neuvěřitelná schopnost barona Krause. Nejen že dokázal přesvědčit Kašparova otce aby mu povolil věnovat se letectví, ale navíc ho přesvědčil, aby ho v jeho snažení plně finančně podporoval.

Byla tu vašak ještě jedna obtíž, která stála v cestě letcům té doby a právě Jan Kašpar měl to ohromné štěstí, že Artur Kraus byl jeho věrným spojencem. Rakouská monarchie nebyla příliš nakloněna faktu, že se v Čechách rozmáhá letectví, a tak byl vydán výnos, který ukládal každému aviatikovi mít vlastního letového ředitele, který mu bude sjednávat vystoupení a zajišťovat jeho činnost finančně. Zde se plně projevil talent a skvělé organizační schopnosti barona Krause. Ač byl o mnoho let starší než Kašpar a motorové létání nazýval jakýmsi vozením, byl Kašparovi vždy nápomocen jak radou, tak i skutkem.

Byl to právě baron Kraus, který 16. 4. 1910 podal zprávu o Kašparově prvním vzletu a nastartoval tak cestu k dobývání českých nebes.

Až tedy opět v létě tohoto roku spatříte propagační stánek pardubické hvězdárny na pardubickém letišti, vzpomeňte, že astronomie v tomto kraji má k aviatice velmi blízko. Možná blíže, než si kdo dokáže představit.

Doporučujeme: Seznamte se, Artur Kraus! - díl první.