Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

Společná fotografie před letadlem E. Čiháka
Společná fotografie před letadlem E. Čiháka
Za činy velikánů našich dějin vždy stálo několik jedinců, kteří napomáhali svými radami, skutky, či velikostí své osobnosti k pokroku. V dnešním druhém díle o životě a díle barona Krause Vám budeme vyprávět příběh o dobývání výšin nebeských a co má astronom vizionář a průkopník na poli technickém, Artur Kraus, společného s českou aviatikou.

Artur Kraus - Letový ředitel

Doba, ve které Artur Kraus žil, nabízela možnost dobývání i jiných než pozemních cílů. Někdy na začátku 90. let 19. stol. se baron Kraus pokusil jít ve šlépějích svého přítele, německého vzduchoplavce a průkopníka v oblasti aviatiky Otto Lilienhala, který však při svých pokusech dobýt oblaka dopadl neslavně.

Krausova ornitoptéra
Krausova ornitoptéra
Stejně jako Lilienthal se i Artur Kraus pokusil postavit kluzák, takzavanou "ornitoptéru" - letoun poháněný lidskou silou, který by napodoboval let ptáků. Zcela se ponořil do studia pohybu a letu ptáků a podle pamětníků prý o nich dokázal velmi poutavě vyprávět. V záznamech v jeho denících z oné doby nalezneme zmínku o v pravdě badatelských počinech, kdy s takřka dychtivostí zoologa zkoumal jejich stavbu a kostru.

Nakonec se mu podařilo kluzák opravdu postavit. K jeho ovládnutí však potřeboval poměrně dost fyzické síly a tak tajně trénoval a běhal mimo zraky lidí za svým kočárem, který využíval jako vodiče. Zrakům všetečných obyvatel vašak zcela neunikl a tak pro ně nepochopitelné počínání pana barona dalo vzniknout oné přezdívce "Bláznivý baron".

Ornitopréra - křídlo
Ornitopréra - křídlo
Zdálo se, že i tuto obtíž překonal. Nakonec však, jak již tušíte, let skončil neúspěchem. Celkem ozkoušel ornitoptéry dvě. Po druhém neúspěšném pokusu se o další let již nepokusil. Nicméně stále věřil, že je to možné. Nakonec se stal věrným pozorovatelem a příznivcem aviatiků, jako byl Jan Kašpar a Evžen Čihák.

Jeho zkušenosti v oblasti aviatiky a výborné organizační schopnosti nezahálely dlouho. Pro mladého Jana Kašpara byl Artur Kraus tím pravým člověkem na svém místě.

Z různých pramenů můžeme číst, že Artur Kraus byl pro Jana Kašpara mecenášem a sponzorem. Není to však úplně přesné. Sám Kašpar nazýval Artura Krause mecenášem a dobře věděl proč. Kašparův otec měl s mladým Janem velké plány. Byl zámožným hoteliérem a ani v nejmenším si nechtěl připustit, že by jeho syn jednou nepřevzal podnik a věnoval se něčemu tak odlišnému, jako je právě aviatika. Právě v tom tkvěla neuvěřitelná schopnost barona Krause. Nejen že dokázal přesvědčit Kašparova otce aby mu povolil věnovat se letectví, ale navíc ho přesvědčil, aby ho v jeho snažení plně finančně podporoval.

Byla tu vašak ještě jedna obtíž, která stála v cestě letcům té doby a právě Jan Kašpar měl to ohromné štěstí, že Artur Kraus byl jeho věrným spojencem. Rakouská monarchie nebyla příliš nakloněna faktu, že se v Čechách rozmáhá letectví, a tak byl vydán výnos, který ukládal každému aviatikovi mít vlastního letového ředitele, který mu bude sjednávat vystoupení a zajišťovat jeho činnost finančně. Zde se plně projevil talent a skvělé organizační schopnosti barona Krause. Ač byl o mnoho let starší než Kašpar a motorové létání nazýval jakýmsi vozením, byl Kašparovi vždy nápomocen jak radou, tak i skutkem.

Byl to právě baron Kraus, který 16. 4. 1910 podal zprávu o Kašparově prvním vzletu a nastartoval tak cestu k dobývání českých nebes.

Až tedy opět v létě tohoto roku spatříte propagační stánek pardubické hvězdárny na pardubickém letišti, vzpomeňte, že astronomie v tomto kraji má k aviatice velmi blízko. Možná blíže, než si kdo dokáže představit.

Doporučujeme: Seznamte se, Artur Kraus! - díl první.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »