Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Když se čtyři kupy galaxií srazí...

Když se čtyři kupy galaxií srazí...

Kompozitní pohled na systém MACSJ0717.5+3745
Kupa galaxií MACSJ0717.5+3745
S pomocí dat získaných dalekohledy Chandra, Hubble a Keck se astronomům podařilo odhalit srážku opravdu kosmických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliard světelných let interagují hned čtyři kupy galaxií. Navíc do této již tak neklidné oblasti ústí 13 mil. světelných let dlouhý proud hmoty.

Kombinací dat z rentgenového teleskopu Chandara, HST a Keckova desetimetru se nyní podařilo získat informace o prostorovém uspořádání a vnitřních pohybech systému MACSJ0717.5+3745 (krátce MACSJ0717), který se nachází ve vzdálenosti kolem 5,4 Gly od Země. Na základě toho bylo zjištěno, že ve skutečnosti se jedná o čtyři kolidující kupy galaxií, jež splývají v jednu velkou. Jde o zatím největší událost tohoto druhu, která kdy byla pozorována.

Kupa MACSJ0717 je pozoruhodná hned z několika důvodů. Jednak do ní ústí 13 miliónů dlouhý proud galaxií, plynu a temné hmoty (tzv. filament) a to do oblasti, kde se již tak nachází neobvykle mnoho materiálu. Přirovnává se to k situaci, kdy na plné parkoviště neustále proudí další auta - dochází k jedné srážce za druhou.

Pozoruhodná je navíc také teplota kupy. Při každé srážce se energie uvolňuje ve formě tepla a to činí MACSJ0717 jednu z nejteplejších pozorovaných kup galaxií.

Filament ústící do MACSJ0717 byl znám už dříve, avšak teprve nyní mohlo být dokázáno, že je skutečně příčinou neklidu v této oblasti. Vedlo k tomu zjištění, že ve většině případů jsou směry rychlostí jednotlivých částí kupy a filamentu opačné a také, že nejteplejší oblast kupy se nachází právě v místě, kde do ní filament ústí.

Toto pozorování navíc potvrdilo správnost již dříve provedených počítačových simulací vývoje velkorozměrových struktur vesmíru. Podle nich by se nejhmotnější kupy galaxií měly tvořit právě tam, kde se kříží filamenty tvořené galaxiemi, plynem a temnou hmotou.

Za úspěchem tohoto pozorování stojí hlavě kombinace optických dat z dalekohledů Hubble a Keck a rentgenových dat z družice Chandra. Jen tak mohla být zrekonstruována trojrozměrná struktura kupy a zjištěny její vnitřní pohyby. Do budoucna je v plánu další intenzivní pozorování v RTG oboru a to hlavně 13 Mly dlouhého filamentu. To má pomoci dozvědět se více o horkém plynu v něm a jeho vlivu na plyn v kupě.

Systém MACSJ0717 je nádherným příkladem interakce obřích kup galaxií s okolím na měřítku řádu desítek milionů světelných let. Představuje tak ideální objekt pro studium vzniku a vývoje podobných struktur ve vesmíru.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře z jihu Moravy

Další informace »