Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Rok astronomie a dětský den 1. června 2009 v Krajské nemocnici v Pardubicích

Rok astronomie a dětský den 1. června 2009 v Krajské nemocnici v Pardubicích

Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Astronomie je věda krásná, vznešená, posouvá obzory našeho poznání. Nicméně o mnohé bychom byli ochuzeni, kdybychom ponechali mnohé z těch nevšedních a krásných objevů a obrazů vesmíru jen v povolaných a slovutných šedým vousem a kšticí porostlých pánů vědců. A to nic ve zlém páni vědci, však jste potřební stejně jako děti, jimž upřít krásu vesmíru by bylo téměř neodpustitelné.

A tak právě proto, jsme se i my z Hvězdárny barona Artura Krause, členové Astronomické společnosti Pardubice zapojili do akce, která má alespoň na tu malou chvíli, na jeden den který je věnován právě dětem zpříjemnit pobyt v pardubické nemocnici. A to vše v rámci Mezinárodního roku astronomie v Pardubicích.

Pozorování Slunce. Autor: Petr Komárek
Pozorování Slunce.
Autor: Petr Komárek
A bylo se opravdu na co dívat. To nejzajímavější a nejatraktivnější byl samozřejmě dalekohled, jehož použití pro astronomii slaví v tomto roce své krásné 400 výročí. Astronomickou technikou a pohled na konečně skvrnami ozdobené Slunce zaujal však nejen děti, ale i místní lékaře, pro které bylo mírným překvapením, že se díváme dalekohledy za jasu denní oblohy. V pozdějších hodinách pak zorné pole zdobil i Měsíc.

Trefování hvězd do černé díry. Autor: Petr Komárek
Trefování hvězd do černé díry.
Autor: Petr Komárek
Kromě bezpečného pohledu na naši nejbližší hvězdu si děti mohly ozkoušet trefování hvězd do černé díry, skládání hvězdného puzzle a chybět nesměl ani malý testík, kde si každý mohl ověřit jak na tom se svými znalostmi z astronomie vlastně je.

Nezbývá než poděkovat všem, kteří se podíleli na skvělé organizaci celé akce a příští rok se opět setkáme.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »