Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci v Brně zkoumají život hvězd ve dvojhvězdách

Vědci v Brně zkoumají život hvězd ve dvojhvězdách

doublestars.jpg
O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách diskutuje na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference "Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru" se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.

Tisková zpráva Masarykovy univerzity

Hvězdy jsou základními kameny vesmíru a důkladná znalost zákonitostí jejich vzniku, vývoje a zániku je nezbytným předpokladem pro pochopení stavby galaxií i celého vesmíru. Převážná většina hvězd nežije tak jako naše Slunce sama, ale vyskytuje se ve hvězdných párech i vícenásobných hvězdných soustavách. Jak uvádí doc. Zdeněk Mikulášek z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU: "Peripetie manželského života hvězd vázaných ve dvojhvězdách jsou mnohem pestřejší a dramatičtější než život hvězdných samotářů. Mohou si vzájemně vyměňovat svou hmotu, vybuchovat jako novy či supernovy, mohou být zdroji rentgenového záření. Navíc hvězdy žijící ve dvojicích na sebe prozrazují mnohem více než osamocené hvězdy - z pozorování dvojhvězd lze spolehlivě určit jejich rozměry, hmotnosti, zářivé výkony i věk. Tyto údaje pak slouží k ověření znalostí o vývoji hvězd, procesech v jejich nitru, ale třeba i k určování vzdáleností galaxií." Metody používané při výzkumu dvojhvězd se v současnosti také ve velké míře uplatňují při výzkumu extrasolárních planet a výraznou měrou tak přispívají k obohacování znalostí o cizích planetárních světech mimo naší sluneční soustavu i o životě ve vesmíru.

Masarykova univerzita
Masarykova univerzita
K účasti na konferenci se podařilo získat i přední světové odborníky v tomto oboru astronomie: známého astrofyzika Jiřího Grygara, dále R.E. Wilsona (AD University of Florida, USA), E. Guinana, A. Pršu (Villanova University, USA) , S. Rucinskeho (DAA, University of Toronto, Kanada), A. Tokovinina (CTIO, National Optical Astronomy Observatory Chile) a další. Bližší informace o programu jsou k dispozici na http://astro.physics.muni.cz/binkey.

Hlavním pořadatelem je Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU. Spolupořadateli jsou Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Astronomický ústav SAV v Tatranské Lomnici.

Kontaktní osoby:
doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (tel. 549 495 880) mikulas@physics.muni.cz
RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D., (tel. 549 498 600) zejda@physics.muni.cz
RNDr. Jan Janík, Ph.D. (tel 549 494 083) honza@physics.muni.cz




O autorovi



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »