Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zahájena stavba soukromého kosmodromu

Zahájena stavba soukromého kosmodromu

Prostorová studie kosmodromu
Prostorová studie kosmodromu
V kamenité poušti Nového Mexika, asi 80 kilometrů severně od města Las Cruces, začala 20. června 2009 výstavba prvního soukromého kosmodromu, odkud budou do vesmíru startovat vesmírní turisté. V plánech je zahrnuto vše potřebné pro návštěvníky, ze kterých se zde stanou astronauté, dále technické zázemí, hangáry a samozřejmě přistávací dráha s úctyhodnou délkou tři kilometry.

Velmi zajímavě je pojata odletová hala, která svým tvarem připomíná obrovského rejnoka a je dílem architektonické kanceláře Foster and Partners. Pokud se nevyskytnou žádné problémy, bude celý komplex dokončen za rok a půl, tj. do konce roku 2010. Poté už budou moci odtud startovat do kosmu letouny společnosti Virgin Galactic, kterou založil miliardář Richard Branson. Na stavbě se podílela částkou bezmála 200 miliónů dolarů i vláda Nového Mexika, která doufá, že se díky novému kosmodromu podstatně zvýší turistický ruch v regionu.

Lety za hranici vesmíru budou probíhat ve dvou fázích. Samotné vesmírné plavidlo s názvem Space Ship Two (SS2 - česky Vesmírná loď dvě) bude ze země startovat v závěsu pod jiným letounem. Ten se jmenuje White Knight Two (WK2 - Bílý rytíř dvě) a bude vynášet SS2 do výšky více než 15 km. Tam se oba letouny oddělí, WK2 se vrátí na letiště a SS2 bude chvíli padat volným pádem. Jakmile nabere dostatečnou rychlost, piloti zažehnou motor a namíří si to přímo nahoru. Zanedlouho letoun překoná magickou hranici vesmíru - 100 km nad zemským povrchem. Pak dojde k vypnutí motoru a cestující si budou moci několik minut užívat stav beztíže a přitom se kochat pohledem na naši Zemi i hvězdy v jejím okolí. Po nějaké době se opět projeví zemská přitažlivost a letoun pomalu, ale jistě začne klesat. Piloti přejdou do klouzavého letu a přistanou podobně jako současné raketoplány Space Shuttle.

A na kolik takový výlet "za hranice všedních dnů" přijde? Jedna letenka stojí 200 000 dolarů, tj. v přepočtu asi 3,7 miliónu korun. Tuto částku má již zaplaceno více než 200 budoucích astronautů a několik desítek tisíc lidí je zaregistrováno jako další zájemci.

Zdroje:
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/171889-vesmirna-turistika-pro-masy-stavi-se-prvni-soukromy-kosmodrom.html
http://www.vtm.cz/clanek/spaceport-america
http://digiweb.ihned.cz/c1-37545900-spaceport-america-zacala-stavba-turistickeho-kosmodromu
http://www.designmagazin.cz/architektura/338-stavi-se-prvni-komercni-kosmodrom-na-svete.html

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »