Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (8): Tomáš Gráf

Moje setkání s astronomií (8): Tomáš Gráf

Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.
Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.
Až na středních školách se často setkáváme s tím, co nás v největší míře ovlivní na zbytek života. Jsou to slova oblíbených učitelů, slova neoblíbených učitelů nebo školní projekty, do kterých jsme se zprvu zdaleka nechtěli ani pustit, dokud nás to samo v průběhu práce nezačalo oslovovat. Pak už prvotní nechuť zmizela, přišly první noci strávené pod hroudou zajímavých knih (dneska pod kupou informací na internetu). Že se astronomií člověk může "naočkovat" téměř jen náhodou, nám potvrdí Tomáš Gráf.

RNDr. Tomáš Gráf, PhD. (* 18. srpna 1964, Těškovice, Česká republika) je český astronom a popularizátor astronomie. Vystudoval obor Fyzikální elektroniky a optiky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde poté pokračoval ve svých studiích jako doktorand oboru teoretické fyziky a astrofyziky. Od roku 1992 je vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy VŠB - Technické univerzity v Ostravě. Mimo jiné je také autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu známé publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Neposledně jste jej mohli vidět jako hosta hned dvou dílů seriálu TV Noe "Hlubinami vesmíru" či slyšet jako pravidelného hosta na ČRo Ostrava v pořadu "Studio vesmír".


Pavouci Jirky Krále

Bylo to ve druháku na gymnáziu, když jsem hledal nějaké téma pro práci do soutěže SOČ (Středoškolská odborná činnost). Tehdy mi můj kamarád Jirka Král (spolužák z bíloveckého gymnázia M. Koperníka), který věděl, že bych rád dělal "nějakou práci z fyziky", dovezl z domů "Návod na pozorování proměnných hvězd" (Pokorný, Šilhán, Raušal). Se slovy: "Hele, já to nestíhám, proměnky už dělat nebudu. Budu se věnovat jen pavoukům …", mi tu knihu a nějaké mapky předal…

Doma jsem se začetl do textu a nechápal jsem zhola nic. Ovšem v knize byla adresa na hvězdárnu do Brna, na Dr. Zdeňka Pokorného. A tak jsem mu napsal.

Ve stejné době jsem jel se svou babičkou do Opavy na nějaké nákupy a v knihkupectví mě zaujala obrovská kniha se stručným názvem Vesmír. Domů už jsme jeli i s touhle "biblí". Nevím, co mne ovlivnilo více, jestli to bylo nevzhledné skriptum, kterému jsem nerozuměl nebo výpravná (a dnes snad i legendární) kniha pánů Grygara, Horského a Mayera, která se tak báječně četla…

Začal jsem jezdit na semináře do Valmezu a také do Brna a to vše by bylo nemyslitelné bez podpory mých velmi tolerantních rodičů (autobusy z Těškovic kamkoliv jezdily snad ještě méně často než dnes).

Bylo paradoxní, že v roce 1980, kdy jsem se v létě poprvé účastnil praktika pro pozorovatele proměnných hvězd na hvězdárně ve Ždánicích, jsem patrně jako jediný neovládal všechna letní souhvězdí (o zimních jsem neměl ani páru!). Ale postupem času jsem ten "postup naruby" dohnal, tedy doufám…

Následovaly Letní školy astronomie, Celonárodní astronomická soutěž (mimochodem, první tři umístění se věnují astronomii dodnes, přede mnou skončili na nerozhodném prvním-druhém místě Petr Škoda a Petr Schiller (dnes SRN)) a pak studium fyziky na MU v Brně. To už je ale jiná kapitola. Ta by se mohla jmenovat: "Jak Slezan na Kravák šalinó vyjel a hvězdy jak sedmikrásky nad Brnem viděl…"

Ale pokud to mají být začátky, tak za ty mé mohou pavouci Jirky Krále…

A tu SOČ jsem nikdy žádnou nenapsal (a s pravděpodobností hraničící s jistotou, řečeno slovy našeho fyzikálního premiéra, už asi nikdy nenapíšu)…

Tomáš Gráf


Takže Středoškolská odborná činnost s jménem autora Tomáše Gráfa sice nikdy světlo světa nakonec nespatřila, ale ruku na srdce - vadí to vlastně tolik? Cesta od myšlenky na SOČ až do vedoucího postu na ostravské hvězdárně je taky krásná. A v příštím díle našlápneme na úplně odlišnou pěšinu...




O autorovi

Astronomické začátky Seriál

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »