Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední lety raketoplánů

Poslední lety raketoplánů

Oficiální snímek posádky STS-134
Oficiální snímek posádky STS-134
Podle původních plánů se měl závěrečný let raketoplánu uskutečnit v září 2010 a tím celý program Space Shuttle skončit. V době psaní tohoto článku (leden 2011) to ale vypadalo, že se do vesmíru vydají raketoplány ještě dvakrát a možná dokonce třikrát. Jak je to možné?

Poslední trojice vesmírných misí byla připravena na období od května do září 2010. Jako první měl vzlétnout do vesmíru Atlantis, a to 14. května. Hlavním úkolem této výpravy, označené jako STS-132, bylo nainstalovat k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruský modul MIM-1/MRM-1, známý spíše pod jménem Rassvet (česky Úsvit). Tato mise proběhla bez komplikací a splnila zadané úkoly. Modul Rassvet byl úspěšně nainstalován, uskutečnily se tři výstupy do volného vesmíru, astronauti vyměnili šest akumulátorů v nosníku IST-P6 a provedli další potřebné práce. STS-132 byla ukončena 26. května přistáním raketoplánu v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).

Jako druhá v pořadí byla naplánována výprava STS-134, kterou měl uskutečnit raketoplán Endeavour. Počítalo se s tím, že raketoplán odstartuje 29. července 2010. Zde se ale objevil problém. Jedním z hlavních úkolů tohoto letu je totiž dopravit na ISS zařízení s názvem Alpha Magnetic Spectrometer (AMS-02), které mělo obsahovat supravodivý magnet chlazený kapalným heliem. Zjistilo se však, že helium by se vypařilo již za dva až tři roky a přestalo by plnit svou funkci. To je ale příliš brzo vzhledem k tomu, že plánovaná životnosti zařízení je minimálně deset let. Po zvážení všech možností bylo proto rozhodnuto, že místo supravodivého magnetu bude použit magnet klasický, který chlazení nepotřebuje. Kvůli tomu se ale musel celý spektrometr předělat a taková akce zabere poměrně dost času. Z tohoto důvodu byl start mise STS-134 odložen předběžně na měsíc listopad.

Tímto přesunem se zamíchalo pořadí výprav, protože ještě před tím, 16. září, se měl do vesmíru vydat na svůj poslední let Discovery. Jeho mise byla označena jako STS-133, měl to být pátý start roku 2010 a zároveň závěrečný let programu Space Shuttle. Termín startu však musel být také posunut a to proto, aby bylo možné bez časového tlaku dokončit všechny potřebné přípravy. Patřila mezi ně například i úprava tepelné ochrany modulu Leonardo, který má zůstat u ISS natrvalo. Na druhou stranu bylo možné díky tomu prodloužit dobu mise a zařadit do programu výstupy do volného kosmu. Jako nové datum startu byl nakonec schválen 1. listopad. To ovšem znamenalo, že se znovu musel změnit termín startu STS-134, tentokrát na 26. únor 2011.

V září a říjnu 2010 již byly přípravy na start STS-133 v plném proudu. Dne 9. září byl Discovery převezen do montážní haly VAB, zkompletován s vnější nádrží (ET) a pomocnými startovacími raketami (SRB) a o jedenáct dní později se vydal na startovací rampu. Zde proběhly předstartovní testy a raketoplán byl připraven vzlétnout. Jen pár dní před startem bylo zjištěno, že je zapotřebí vyměnit ventil u motorů OMS/RCS (manévrovací motory a reaktivní motory orientace a stabilizace). To si vyžádalo dva odklady na samotnou výměnu a na otestování. Další odložení startu způsobil nejprve záložní řídící počítač hlavních motorů SSME, pak počasí a do třetice únik plynného vodíku. Největším problémem se však stalo objevení trhlin ve vnější nádrži, kvůli kterým byl nakonec celý raketoplán 22. prosince opět odvezen zpět do montážní haly. Zde byly objeveny další praskliny a po důkladném prověření se zjistilo, že slitina, použitá na vzpěry ve vnější nádrži, je nekvalitní. V porovnání se standardní slitinou má pouze 65% meze pevnosti. Odborníci v NASA už zjistili jak tyto nedostatky odstranit a pracují na opravách. Hlavním úkolem je zpevnění horní části nádrže, které se provede speciálními výztuhami. V současnosti všichni doufají, že se opravu podaří brzy dokončit a Discovery konečně odstartuje do kosmu. Momentálně je stanoven start na "ne dříve než" 24. února 2011.

Aby toho nebylo málo, ještě jedna nepříjemnost postihla výpravu STS-133. Astronaut Timothy Kopra, který měl zastávat funkci letového specialisty, se 15. ledna zranil při pádu z kola. Jak se ukázalo, jeho zranění je takového rozsahu, že se nemůže vydat do vesmíru a musel být vyřazen z posádky. Jeho místo převzal Stephen Bowen, který se vydá do vesmíru již potřetí. Poprvé byl členem posádky raketoplánu Endeavour při misi STS-126 v roce 2008, podruhé cestoval do kosmu v loňském roce na palubě raketoplánu Atlantis při již zmíněné výpravě STS-132.

Emblém mise STS-135
Emblém mise STS-135

A dostáváme se znovu k misi STS-134. Ta musela být kvůli odkladům STS-133 opět přesunuta, aktuální plán hovoří o 19. dubnu 2011. Tento let byl navíc poznamenán osobní tragédií Marka Kellyho, velitele raketoplánu. Jeho manželka, kongresmanka Gabrielle Giffordsová, se 8. ledna při setkání s voliči stala terčem atentátníka a byla vážně zraněna. Útočník ji zblízka střelil do hlavy a při následné střelbě zabil šest lidí a čtrnáct jich zranil. Giffordsová byla hned dopravena do nemocnice a operována. Její stav byl nejprve kritický, ale podle posledních zpráv se rychle zlepšuje. Přesto zatím není jisté, jaké následky bude toto zranění mít. Kelly, který se v té době připravoval na kosmický let v Houstonu, okamžitě přerušil trénink a vydal za zraněnou manželkou. Nyní se musí rozhodnout, jak bude postupovat dále. Pokud se vrátí a bude pokračovat ve výcviku, může se normálně zúčastnit STS-134. To by ovšem mohl být nablízku své ženě maximálně pár hodin týdně. Jestliže dá přednost péči o manželku, má na výběr dvě možnosti. Buď se zcela vzdá své kariéry a bude se starat o ženu nebo by si mohl prohodit místo s Christopherem Fergusonem. Tento astronaut má zastávat funkci velitele při letu STS-135. Vedení NASA 13. ledna jmenovalo Fergusona záložním velitelem mise STS-134, aby posádka mohla pokračovat v nácviku, ale stále počítá s tím, že do vesmíru se vydá Kelly.

Jak je vidět, poslední lety jsou provázeny mnoha komplikacemi i vyloženou smůlou. Ale abychom nemluvili jen o špatných událostech, příznivci raketoplánů se dočkali i jedné dobré zprávy. NASA schválila ještě jeden dodatečný let raketoplánu. Jedná se o výpravu STS-135, při které by se měl definitivně naposledy vypravit do vesmíru Atlantis. Ten podle dřívějších plánů svůj "poslední" let absolvoval již loni v květnu při misi STS-132 (viz. článek) a pak měl sloužit pouze jako záchranné plavidlo v případě selhání jiného raketoplánu. Nyní je naplánováno, že odstartuje do vesmíru 28. června 2011 a hlavním úkolem výpravy bude dopravit na ISS víceúčelový logistický modul Raffaello. Ten má takovou velikost, že by se jinak než raketoplánem na oběžnou dráhu nemohl dostat. Naopak zpět na zem by se díky raketoplánu mělo dostat vadné čerpadlo chladícího systému ISS. To selhalo v loňském roce a zatím není jasné z jakého důvodu. Odborníci by jej prozkoumali a pokusili se zjistit, proč se tak stalo. Posádku při posledním letu by měli tvořit jen čtyři astronauti, protože v případě selhání raketoplánu by museli ke své záchraně použít Sojuzy, připojené k ISS. S přípravou mise se již začalo, ale stále není vyřešena otázka financování. Čeká se na to, až Kongres USA uvolní patřičnou částku, která by pokryla náklady na let. Budeme doufat, že se tak stane co nejdříve a že další přípravy i samotné mise budou probíhat již bez problémů.

Další zajímavosti o programu Space Shuttle

Vybrané zdroje:

   • Malá encyklopedie kosmonautiky - Space Transportation System (STS)
   • Server www.kosmo.cz
   • NASA - Space Shuttle
   • Vesmir.thos.cz: STS-134
   • NASA naplánovala další let raketoplánu, peníze na něj nemá

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »