Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další "italské" bolidy

Další "italské" bolidy

Snímek bolidu z 18. února 2011
Snímek bolidu z 18. února 2011
Oblast kolem Apeninského poloostrova se poslední dobou stala častým "terčem" pro tělesa meziplanetární hmoty. Uplynulo jen několik dní od doby, co byl spatřen poslední jasný bolid nad Itálií a už jsou tu hlášení o dalších dvou.

První byl zaznamenán Italskou meteorovou sítí 12. února 2011 necelou půlhodinu před půlnocí středoevropského času (SEČ). Snímky, zveřejněné na jejím diskusním fóru, ukazují, že jev byl viditelný v čase od 23:34:55 do 23:34:58, což je rozpětí tří sekund. Popis udává, že ve skutečnosti jej bylo možné sledovat ještě o sekundu déle a dosáhl při závěrečném výbuchu maximální jasnosti -18 mag. Další amatérští astronomové se zmiňují, že sice neviděli samotný bolid, ale ve stejném čase zaznamenali na obloze světle modré či zelené světlo, připomínající blesk. I na dalších fórech je možné najít zmínky o dvojici silných, většinou namodralých záblesků, které byly v některých případech viditelné i uvnitř budov.

Druhý jev mohli spatřit obyvatelé Itálie a sousedících států 18. února ve večerních hodinách. V 19:23:42 SEČ proletěl jižně od souhvězdí Velké medvědice další bolid, u kterého pozorovatelé udávali tmavě zelenou barvu a jasně oranžovou stopu. Pokud budeme předpokládat, že začal zářit ve výšce 90 km nad zemským povrchem a pohasl o 60 km níže, vyjde nám, že se meteoroid střetl se Zemí někde nad jižní částí Rakouska. Udávaná jasnost je v porovnání s předchozími jevy výrazně slabší - jen kolem -5 mag a zřejmě nepatřil k žádnému známému meteorickému roji.

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek trpasličí planety (136108) Haumea v souhvězdí Pastýře.

Snímek trpasličí planety (136108) Haumea v souhvězdí Pastýře. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Fotografováno téměř za svítání. Vzdálenost od Země byla 49.160 au, od Slunce 49.978 a podle efemeridy měla jasnost 17.1 magnitudy.

Další informace »