logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mléčná dráha nad Yellowstone
ČAM červenec 2013
Česká astrofotografie měsíce
Modrý a zelený záblesk
Petr Horálek
ČAM 2014.07: Modrý a zelený záblesk Foto: Petr Horálek
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše září ráno nízko nad východním obzorem jako Jitřenka. Mars je vidět v Panně do půlnoci. Saturn je vidět skoro celou noc ve Vahách, zapadá před ránem.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
Vulkány na planetě Mars 2011.04.13 07:30

Sopky na povrchu planety Mars Kosmická sonda MARS EXPRESS patřící Evropské kosmické agentuře ESA vyslala na Zemi snímky mlhou obklopených vulkánů, nacházejících se na severní polokouli rudé planety. Dlouho po jejich ukončené vulkanické aktivitě byla tato oblast přeměňována dopady meteoritů, které pokrývaly vyvrženým materiálem spodní části úbočí vulkánů.

Dlouhodobé i chvilkové vlivy jsou zachyceny na této nové, nedávno publikované fotografii části povrchu Marsu. Snímek byl zhotoven na základě dat získaných evropskou sondou Mars Express během tří oběhů Marsu v období mezi 25. 11. 2004 až 22. 6. 2006. V tomto čase se tyto mrtvé sopky nečekaně změnily. Během prostředního oběhu zachytila sonda Mars Express oblaka ledových krystalků vzdalujících se pryč od vrcholu sopky Ceraunius Tholus.

V době, kdy sonda Mars Express znovu křižovala tuto oblast a snímkovala poslední proužek povrchu potřebný pro zhotovení této fotografie, oblaka se mezitím značně rozptýlila a protáhla do délky, a tak je na celkové mozaice vidět ostrá linie ohraničení oblaku (spodní část obrázku byla snímkována v době, kdy byl oblak ještě malý).

Základna sopky Ceraunius Tholus má průměr 130 km, zatímco její vrcholek se tyčí do výšky 5,5 km nad okolní terén. Na jejím vrcholu se nachází velká kaldera o průměru 25 km. Podobnou morfologii má i sousední Uranius Tholus, ležící severně ve vzdálenosti 60 km. Jedná se o menší vulkán s průměrem základny 62 km, který dosahuje výšky 4,5 km.

Úbočí sopky Ceraunius Tholus je relativně strmé se sklonem zhruba 8° a je rozryto mnoha údolími. Na mnoha místech jsou hluboko zařezána pod povrch, což naznačuje, že měkký materiál snadno podléhající erozi, jako jsou například vrstvy sopečného popela, zde byl uložen během erupcí těchto vulkánů.

Sopky na povrchu planety Mars Největší a nejhlubší z těchto údolí má šířku 3,5 km a hloubku 300 m. Končí uvnitř velkého eliptického impaktního kráteru, který náhodou leží mezi dvěma vulkány. Na dně kráteru se vytvořil nádherný dobře viditelný vějířovitý útvar depozitu. V pozdější době se do něj strefil menší meteorit.

Třebaže se o původu tohoto vějíře ve vědeckých krizích neustále diskutuje, mohl být například vytvořen v případě, kdy materiál z lávového koryta nebo tunelu byl vymýván směrem dolů vodou z tající ledové "čepice" na vrcholu sopky.

Je jisté, že nejvyšší kráter - tzv. kaldera - je plochý a hladký, takže možná obsahoval v časné historii Marsu jezero, když atmosféra planety byla ještě hustější. Je rovněž pravděpodobné, že se zde voda vytvořila roztopením ukrytých ledových čoček v době vulkanické aktivity. Ledové čočky vznikají při prosakování vlhkosti pod povrch, kde vytváří zmrzlé vrstvy mezi "zeminou" na povrchu a kamennou spodní vrstvou.

Podlouhlý kráter mezi dvěma sopkami se jmenuje Rahe. Má rozměry 35 x 18 km a je důsledkem šikmého dopadu meteoritu.

Menší kráter o průměru 13 km můžete vidět západně od vulkánu Uranius Tholus. Vznikl rovněž po ukončení vulkanické aktivity a zasloužil se o pokrytí spodních partií úbočí vulkánů vyvrženým materiálem. Výsledkem je, že pouze v horní části úbočí sopek můžeme vidět původní vzhled povrchu.

Kredit obrázků: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4339x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
AstroTábor 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Dnešní výstup z kosmické stanice: Kosmonauté Alexandr Skvorcov a Oleg Artěmjev dnes vystoupí ve skafandrech ze stanice ISS, aby vypustili malou peruánskou výzkumnou družici a pracovali s experimenty na vnějších pláštích ruských modulů.
Výstup má začít kolem 16. hodiny SELČ a trvat cca 6,5 hodiny. Sledovat jej můžete živě na TV NASA.
08.18 14:52 Kosmo V. Straka

Loď ATV naposled u ISS: K Mezinárodní vesmírné stanici se včera v 15:30 SELČ připojil pátý a poslední člen evropské kosmické "flotily" ATV. Loď přivezla celkem 7,3 tuny paliva, vody, zásob a výbavy. Na stanici má zůstat asi půl roku.
Na video z příletu ke stanici se můžete podívat na tomto odkazu.
08.13 12:46 Kosmo V. Straka

Mezinárodní meteorická expedice proběhla na Slovensku: Už 28. ročník tradiční pozorovatelské expedice ve Vrchteplej na Slovensku za účelem sledování (nejen aktivity) meteorického roje Perseidy měla letos bohatý program za účasti českých astronomů. Na expedici zavítali pracovníci ze vsetínské a valašské hvězdárny i zástupci Společnosti pro Meziplanetární hmotu. O Slunci přednášela Martina Exnerová z valašské hvězdárny a pozorování komet zajistil letošní nositel Ceny Zdeňka Kvíze, Jakub Černý. Televizní reportáž z akce můžete shlédnout na i-televizia.sk.
08.12 02:04 Astro redakce

Perseidy vrcholí:

V následujících dnech vyvrcholí meteorický roj Perseid. Letos vymaže slabší meteory z oblohy Měsíc, ale přesto se vyplatí v nocích kolem 13. srpna pozorovat, určitě nějaké spatříte, pokud bude hezky. Informační video Vědmagu.

08.10 12:27 Astro M. Gembec

Fotografie z praktika: Minulý týden proběhlo v Peci pod Sněžkou praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd. Počasí na pozorování bohužel nepřálo, ale bohatý náhradní program byl zajištěn. Fotografie z praktika si můžete prohlédnout ZDE.

Účastníci praktika Foto: Martin Mašek

08.08 18:43 ČAS M. Mašek

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce