Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Marie Curie Skłodowska zvolena největší vědkyní tisíciletí
redakce Vytisknout článek

Marie Curie Skłodowska zvolena největší vědkyní tisíciletí

Marie Curie Skłodowska
Marie Curie Skłodowska
Během března a dubna volila česká veřejnost na stránkách www.ceskenoviny.cz největší vědecký objev historie, za kterým stojí žena. Historickou "královnou" vědy se stala Marie Curie Skłodowska. Anketa o nejlepší vědkyni historie byla uspořádána v rámci stipendijního projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě, jehož pátý ročník vyvrcholí 19. května "korunováním tří královen" české vědy a udělením tří stipendií ve výši 250 tisíc korun.

Tisková zpráva Akademie věd ČR, UNESCO a L'ORÉAL.

Nejvýznamnějším objevem je rentgen

Od 22. března do 10. dubna měli lidé možnost na portálu www.ceskenoviny.cz hlasovat pro jednu ze sedmi žen, které v historii zasvětily svůj život vědě a přinesly lidstvu svou prací významný přínos. Mezi nejvýznamnější nominované ženy byly vybrány: Gertrude Belle Elion, Alice Hamilton, Hypatia, Myra Adele Logan, Margaret Mead, Maria Mitchell a Marie Curie Skłodowska. Celkem se ankety zúčastnilo více než 3 200 hlasujících. Za "královnu" vědkyň lidé zvolili Marie Curie Skłodowskou, která získala téměř polovinu všech hlasů. Objevy "královny" vědy vedly například k sestavení rentgenu a k prvním pokusům léčby nádorových buněk. Podařilo se jí nalézt a izolovat dva zcela nové prvky radium a polonium, objevila radioaktivitu a za svůj život získala dvě Nobelovy ceny.

Současné "královny" vědy se o stipendium teprve utkají

Již pátým rokem uděluje společnost L’Oréal v České republice národní stipendia Pro ženy ve vědě. Letos bylo do programu přihlášeno celkem 24 projektů nadějných badatelek. Odbornou porotou v čele s předsedkyní Prof. RNDr. Helenou Illnerovou, DrSc. byly vybrány projekty sedmi vědkyň, které mají možnost stát se letošními laureátkami projektu. Vyhlášení jmen třech nových laureátek proběhne v rámci slavnostního večera, který se bude konat 19. května 2011. Tři z nominovaných finalistek získají stipendium ve výši 250 000 Kč, které jim má pomoc v úspěšném pokračování jejich práce.

Do letošní odborné poroty zasedli špičky Akademie věd České republiky v čele s předsedkyní Prof. RNDr. Helenou Illnerovou, DrSc., dále v porotě zasedne Prof. Ing. Jiří Čtyroký, DrSc., Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Prof. Ing. Vladimír Mareček, DrSc., Doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc., Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., Prof. Ing. Miroslav Tůma, CSc., za českou komisi pro UNESCO Ing. Milan Kuna a za společnost L´Oréal Česká republika generální ředitel Jean-Marc Fabien.

Více informací o stipendijním projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě naleznete na stránkách: www.prozenyvevede.cz nebo na www.facebook.com/chytreakrasne.

Pro ženy ve vědě / For Women In Science

Mezinárodní projekt For Women In Science vznikl v roce 1998 ve spolupráci UNESCO a společnosti L’Oréal se snahou podpořit ženy působící na poli vědy a ocenit jejich úsilí. Na mezinárodní úrovni uděluje každoročně pět cen významným badatelkám, které se za svou kariéru staly vzorem pro následující generaci. Dále rozděluje 15 mezinárodních stipendií mladým vědkyním, jejichž výzkumný projekt přijala uznávaná vědecká instituce mimo jejich domovskou zemi. V České republice se, podobně jako ve více než 60 dalších zemích, kde L’Oréal působí, udělují už pátým rokem národní stipendia Pro ženy ve vědě. Odborná porota každoročně vybírá tři projekty nadějných vědkyň do 35 let včetně.

Společnost L’Oréal

Společnost L’Oréal, lídr kosmetického trhu, je s vědou a výzkumem spojená už od svého počátku před více než sto lety: její zakladatel Eugene Schueller byl chemik, který ve své domácí laboratoři připravoval první bezpečné barvy na vlasy. Dnes spadá pod L’Oréal 23 globálních kosmetických značek a působí ve více než 130 zemích světa. Do výzkumu a vývoje investuje téměř 600 milionů euro, jedna čtvrtina z toho připadá na pokročilý výzkum.

Další informace vám poskytne:
Barbora Šumanská, Ogilvy Public Relations, 221 998 278, 602 658 209, barbora.sumanska@ogilvy.com
Markéta Krausová, L'Oréal Česká republika s.r.o., 222 777 313, 725 515 469, mkrausova@cz.loreal.com




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »