Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorit zasáhl budovu na severovýchodě Polska

Meteorit zasáhl budovu na severovýchodě Polska

Část meteoritu, který dopadl u obce Sołtmany
Část meteoritu, který dopadl u obce Sołtmany
Sobotní ráno 30. dubna 2011 probíhalo na farmě v blízkosti obce Sołtmany jako každé jiné. Paní Alfreda Lewandowska vstala kolem šesté hodiny ranní, uvařila kávu a zapálila si cigaretu. Pak otevřela okno, aby se do kuchyně dostal čerstvý vzduch. V tu chvíli zaslechla velmi zvláštní zvuk, připomínající nejprve svist, jako by k zemi padala bomba a pak velkou ránu. Následoval rachot a dunění. Syn Martin, který byl v té době v koupelně, vše slyšel i přes zavřené dveře. Oba rychle vyběhli ven, v první chvíli se totiž domnívali, že se rozpadá dům.

Rozhlíželi se kolem sebe, co se děje a všimli si, že nad dveřmi stodoly je ve střeše díra a pod ní leží nějaké trosky. Asi pět metrů od otvoru spolu s hromadou prken našel Martin černý kámen o velikosti lidské pěsti a zvedl jej. Už na první pohled byl trochu jiný než ostatní kameny a také nebyl tak chladný. Když se oba vrátili do domu, hodiny ukazovaly 6:06. Vzhledem k tomu, že na dvoře byli jen pár minut, muselo k pádu dojít těsně po šesté.

Později zašla paní Lewandowska za svou dcerou Anitou a ta jí řekla, že se zřejmě jedná o meteorit. Vrátily se proto společně na místo dopadu a prohledaly jej. Na zemi pod otvorem v okruhu několika metrů skutečně nalezly několik fragmentů meteoritu a sesbíraly je. Později pomáhal hledat další úlomky i zeť paní Lewandowské. Prohledána byla i samotná stodola, ale v ní nebyly žádné části vesmírného poutníka nalezeny.

Paní Lewandowska o události informovala místní noviny a přes jejich reportéra se zpráva dostala k Romanu Rzepkovi, který se zajímá o dopady meteoritů. Ten zajel na místo a provedl prvotní průzkum, který ukázal, že těleso přiletělo směrem od severovýchodu a ve chvíli, kdy zasáhlo střechu, padalo k zemi téměř svisle, s náklonem pouhé dva nebo tři stupně od svislice. Vzhledem ke škodám, které napáchalo, muselo mít těsně před dopadem značně vysokou rychlost. Hlavní fragment má hmotnost 813 gramů a celková hmotnost sesbíraných úlomků činí 1 057 gramů. Je však pravděpodobné, že některé nebyly dosud nalezeny, takže celková hmota byla ještě větší. Nedá se ani vyloučit, že mohlo v okolí dopadnout více těles, ale pokud se tak stalo, bude velmi těžké je najít. Hned za stodolou je totiž poměrně bažinatý terén a místo dopadu ze tří stran obklopuje jezero.

Zběžné ohledání samotného meteoritu ukazuje, že se zřejmě jedná o běžný chondrit, ale podrobnosti budou známy až po důkladnějším rozboru. Výzkum má uskutečnit profesor Tadeusz Przylibski na Technické univerzitě ve Vratislavi a po jeho dokončení by měly části meteoritu skončit v Muzeu Mikuláše Koperníka v městě Frombork nebo v planetáriu hlavního města Varmijsko-mazurského vojvodství Olštýn (Olsztyn). Jedná se o první letošní zaznamenaný případ, kdy meteorit zasáhl budovu.

Použité zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »