Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čeští vědci v kosmickém projektu dokazují teorii relativity
redakce Vytisknout článek

Čeští vědci v kosmickém projektu dokazují teorii relativity

Albert Einstein
Albert Einstein
Realizace ambiciózního kosmického projektu "European Laser Timing" (ELT), do kterého jsou zapojeni čeští vědci, vstoupil do své závěrečné fáze. Cílem projektu je pomocí laserových pulsů synchronizovat superpřesné atomové hodiny ve vesmíru a na Zemi a mimo jiné dokázat, že čas běží na obou místech odlišnou rychlostí. Tím by se měla potvrdit platnost Einsteinovy teorie relativity.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Projekt ELT je ryze českým příspěvkem k významnému mezinárodnímu experimentu ACES ("Atomic Clock Ensemble in Space"), jehož cílem je ověřit činnost nové generace extrémně přesných atomových hodin v podmínkách mikrogravitace a provádět na sobě nezávislá měření času na Zemi a ve vesmíru. Hlavním koordinátorem projektu ACES je Evropská kosmická agentura (ESA), která prostřednictvím regionálních evropských partnerů zapojuje do projektů soukromé i veřejné subjekty.

Zařízení ELT bude společně s ACES v roce 2015 instalováno na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, konkrétně na evropském laboratorním modulu Columbus. Na jeho vývoji se podílí kroměřížská společnost CSRC ("Czech Space Research Centre") a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze. Pro přenos přesného času mezi pozemními stanicemi a ISS bude využita metoda přenosu pomocí laserových pulsů. Pro tuto metodu bude využita stávající celosvětová síť pozemních laserových stanic, která slouží k měření vzdálenosti družic. Na Mezinárodní kosmické stanici ISS bude umístěn laserový odražeč pro přesné měření vzdálenosti a dále rychlý detektor jednotlivých fotonů, který bude určovat okamžik příchodu laserového pulzu.

"Z laboratoří FJFI ČVUT pochází speciální optický detektor SPAD - Single-Photon Avalenche Diode, který je schopen detekovat jednotlivé fotony a je klíčovým prvkem celého zařízení ELT," komentuje český přínos Michal Václavík z České kosmické kanceláře. "Pro přesné měření času se tento detektor, respektive celá navržená metoda, používá na třech čínských navigačních družicích Compass a na družici Jason 2 provozovanou NASA a CNES," dodává Václavík. Výzkum a vývoj SPAD detektoru započal na ČVUT již v roce 1984.

"Naše pracoviště má bohaté zkušenosti s kosmickým výzkumem. SPAD detektor je instalován na 25 pozemních stanicích určených k laserovému měření vzdálenosti družic. Tyto stanice jsou na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Vyvinuli jsme také laserový dálkoměr pro ruskou sondu Mars 96 a také americkou sondu Mars Polar Lander. Právě probíhající projekt ELT je prozatím posledním využitím unikátní metodiky vyvinuté na našem ústavu," přibližuje historii vývoje zařízení profesor Ivan Procházka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

V současné době vstoupil projekt ELT do další fáze v rámci níž bude vyroben letový kus určený pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS. S vypuštěním celého experimentu ACES se prozatím počítá v polovině roku 2015. Už nyní je ale jasné, že český projekt bude pro celý experiment velmi přínosný.

"Projekt European Laser Timing je vzorovou ukázkou spolupráce soukromé firmy se státní výzkumnou institucí. Přesně to je jedním z dlouhodobých cílů vědecko-výzkumných organizací, jako je Evropská kosmická agentura." uzavírá Václavík.


Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz.

Kontakt:
Stance Communications, s.r.o.
Jan Rybář
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jan.rybar@stance.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »