Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přesné určení průměru Slunce

Přesné určení průměru Slunce

Přechod planety Merkur přes sluneční disk
Přechod planety Merkur přes sluneční disk
Astronomové nově určili poloměr Slunce na 696 342 km s možnou chybou ± 65 km (tzn. že průměr Slunce je 1 392 684 km). Výsledku bylo dosaženo využitím slunečního dalekohledu na palubě kosmické sondy NASA. Taková pozorování nejsou zatížena neostrostí obrazu způsobenou vlivem zemské atmosféry, k čemuž dochází při pozorování prováděných ze zemského povrchu.

Výpočet průměru Slunce provedla skupina astronomů z Havaje, Brazílie a Kalifornie. Průměr Slunce se jim podařilo určit s nevídanou přesností na základě pozorování kosmické sondy, která v pravý čas registrovala přechody planety Merkur přes sluneční disk v letech 2003 a 2006.

Měření průměru Slunce uskutečnili astronomové Marcelo Emilio (hostující vědecký pracovník z Ponta Grossa, Brazílie), Jeff Kuhn a Isabelle Scholl (University of Hawaii Institute for Astronomy) ve spolupráci s astronomem ze Stanford University, kterým byl Rock Bush. K určení průměru Slunce využili data z přístroje MDI (Michelson Doppler Imager) na palubě kosmické sondy NASA s názvem SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), kterým byla provedena pozorování.

"K přechodům planety Merkur přes sluneční kotouč dochází 12 až 13krát za sto let, takže podobná pozorování umožňují zpřesňovat naše vědomosti o vnitřní struktuře Slunce a o vztazích mezi slunečním zářením a změnami klimatu na Zemi," říká Jeff Kuhn.

Vědecký tým se připravuje na pozorování přechodu planety Venuše přes sluneční disk, k němuž dojde v časných ranních hodinách 6. června 2012. Očekávají, že tato pozorování zlepší přesnost určení průměru Slunce ještě více.

Sluneční a heliosférická observatoř SOHO byla vypuštěna 2. prosince 1995. Jedná se o společný projekt Evropské kosmické agentury (ESA) a NASA. Sonda určená k výzkumu Slunce zahájila svoji činnost v květnu 1996. Původně plánovaná životnost byla 2 roky, SOHO však pracuje už více než 15 let.

Sonda byla "zaparkována" na oběžné dráze kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L1, který se nachází ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu kilometrů od Země směrem ke Slunci. Při pohledu ze Země to vypadá, jako by sonda obíhala kolem Slunce. Z bodu L1 mají přístroje sondy nepřetržitý výhled na Slunce a mohou sledovat dění na jeho povrchu i v jeho blízkém okolí. Sonda mj. zaregistrovala průlety více než 2000 "sebevražedných" komet v těsné blízkosti Slunce, a také přechody vnitřních planet přes sluneční disk.

Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Srbskou

polární záře dne 11.5.2024

Další informace »