Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Říjnové přednášky na brněnské hvězdárně

Říjnové přednášky na brněnské hvězdárně

Vstup do brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno.
Vstup do brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno.
Na Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například jadernou fyzičku Danu Drábovou, která promluví o bezpečnosti i rizicích jaderné energie...

Říjnový cyklus přednášek probíhá jako vždy v úterý od 18 hodin. Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V říjnu se můžete těšit na tyto přednášky:

16. října 2012

Mgr. Martin Rybář
Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta

Hon na Higgsův boson

V laboratoři jaderné a částicové fyziky CERN byl v roce 2009 uveden do provozu největší urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider), ve kterém se srážejí dva protonové svazky urychlené téměř na rychlost světla. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je objevit Higgsův boson. V přednášce se přes základní poznatky fyziky elementárních částic, principy detekce částic pomocí detektorů ATLAS a CMS dostaneme až k vlastnostem samotného Higgsova bosonu. Popíšeme si mechanismus, jak vytváří hmotu ostatních částic a ukážeme si nejnovější experimentální výsledky.


23. října 2012

Mgr. Jakub Rozehnal
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze

Až vybuchne supernova

V souvislosti s údajným koncem světa v roce 2012 je zmiňován výbuch supernovy, která rozsvítí noční oblohu do denního jasu a připraví zemský povrch o vše živé. Je to vůbec možné? A co je to vlastně supernova? Na přednášce poodhalíme fyzikální pozadí výbuchů supernov, zmíníme některé mýty, jež toto téma obestírají, a sestavíme fiktivní scénář výbuchu blízké supernovy a jeho vlivu na Zemi.


30. října 2012

Ing. Dana Drábová, Ph.D.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Jaderné technologie – přínosy a rizika

Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět. Za pouhé jedno století se lidé naučili jaderné technologie široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejích využití je opravdu odhalení možnosti získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech.


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Přednáška 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »