Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  1000 planetek z Kleti
Jana Tichá Vytisknout článek

1000 planetek z Kleti

Všechny planetkové objevy z Kletě. Autor: Observatoř Kleť.
Všechny planetkové objevy z Kletě.
Autor: Observatoř Kleť.
Počet potvrzených objevů planetek z jihočeské Observatoře Kleť v lednu 2013 dosáhl tisícovky. Astronomové z Kleti se tak zařadili mezi dvacítku nejúspěšnějších hledačů planetek na světě.

Tisková zpráva Hvězdárny na Kleti.

Kolem Slunce – naší nejbližší hvězdy – krouží 8 velkých planet včetně Země. Nejsou však ve Sluneční soustavě zdaleka samy. Kolem Slunce obíhají i menší tělesa – komety a planetky. Většina planetek se nachází v prstenci mezi drahami Marsu a Jupiteru. Vzácnější typy planetek křižují dráhu Země či se naopak pohybují ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy za drahou Neptunu. Hledání planetek, měření jejich přesných pozic a výpočty jejich drah umožňuje lépe poznat Sluneční soustavu, naše nejbližší vesmírné okolí, a pochopit její vznik a vývoj. Zároveň pomůže identifikovat planetky, které hrozí srážkou se Zemí a mohly by být nebezpečné pro lidskou civilizaci.

Tisícím kleťským objevem je planetka s pořadovým číslem (350969). Astronomové na Kleti ji nalezli 27. února 2003 na snímku pořízeném teleskopem KLENOT. Planetka nese předběžné označení 2003 DK13. Jméno ještě nedostala, ale její objevitelé už nad ním pilně přemýšlejí. Pravděpodobně se bude vztahovat k historii Jižních Čech.

Trocha historie: první planetka byla na Observatoři Kleť objevena v roce 1977. Do roku 1991 jich však přibylo jen 139. Většina potvrzených objevů, celkem 860, tak přibyla až za současného vedení hvězdárny a planetového výzkumného programu Janou Tichou od roku 1992 dosud.

Kopule Hvězdárny na Kleti. Autor: Jana Tichá.
Kopule Hvězdárny na Kleti.
Autor: Jana Tichá.
Trocha statistiky: tisíc kleťských planetek bylo nalezeno za použití dvou záznamových technologií – fotografické (do 1996) a elektronické (tzv. CCD od 1994). Tisíc kleťských planetek bylo nalezeno na snímcích ze tří různých dalekohledů Observatoře Kleť – fotografické Maksutovovy komory o průměru 0,63 m, 0,57 m zrcadlového dalekohledu vybaveného CCD kamerou a nejnovějšího 1,06m teleskopu KLENOT, vybaveného moderní elektronickou CCD kamerou. Tisíc kleťských planetek připadá na dvanáct objevitelů. Vůbec nejúspěšnějším je s 512 objevy a spoluobjevy astronom a vedoucí Observatoře Kleť Miloš Tichý. Za ním ve statistice následují Antonín Mrkos (275 objevů) a Jana Tichá. Většina z tisíce kleťských planetek patří mezi typická tělesa hlavního pásu. Najdeme však mezi nimi i planetky ze skupiny Trojanů, blízkozemní asteroidy či planetky s výstřednou dráhou či většími sklony k rovině ekliptiky.

Astronomové na jihočeské Observatoři Kleť se v posledních letech věnují především sledování asteroidů a komet s neobvyklými typy drah. To představuje zejména blízkozemní asteroidy a transneptunická tělesa. Významnou rolí Kleti v mezinárodní vědecké spolupráci je právě ověřování a potvrzování objevů dosud neznámých blízkozemních těles a zpřesňování jejich drah. Objevy dosud neznámých planetek na snímcích vybraných polí hvězdné oblohy jsou vlastně bonusem tohoto základního programu. Hlavním dalekohledem Observatoře Kleť je teleskop KLENOT o průměru zrcadla 1,06 metru, v současnosti nejmodernější a druhý největší dalekohled v České republice. Výzkumný tým KLENOTu tvoří v současnosti Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková. Observatoř Kleť je pobočkou Hvězdárny a planetária České Budějovice a celá profesionální astronomická instituce je zřizována Jihočeským krajem.

Ing. Jana Tichá
Hvězdárna a planetarium České Budějovice
s pobočkou na Kleti
tel. 386 352 044, 380 123 333 (VoIP)
e-mail: marketing@hvezdarnacb.cz
www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi

Štítky: Observatoř na Kleti


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »