Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  160 let Artura Krause - díl první

160 let Artura Krause - díl první

Artur Kraus Autor: Petr Komárek
Artur Kraus
Autor: Petr Komárek
Nový rok 2014 nám přinesl jedno krásné jubileum. Právě v tomto roce oslavíme nádherných 160 roků od narození legendárního pardubického popularizátora astronomie, zřizovatele první lidové hvězdárny v Čechách a propagátora sportu a technických novinek, pana barona Artura Krause. Za svůj bohatě prožitý život stihnul neuvěřitelné množství úžasných věcí, které do dnešních dob nebyly plně doceněny. Patrně až budoucí generace najdou odvahu pro nezaujatý vhled a plné docenění života a díla tohoto průkopníka tak, jak jej skutečně prožil, včetně jeho přínosu pro město Pardubice. V krátkém seriálu s názvem „160 let Artura Krause“ vás tak nyní budeme postupně seznamovat se skutky tohoto velikána, kterými se nesmazatelně zapsal do historie české astronomie, techniky či sportu.


První lyže v Pardubicích

 Lyže Autor: Petr Komárek
Lyže
Autor: Petr Komárek
Dnes nám to připadá jako naprostá samozřejmost. V každém větším městě najdeme bezpočet obchodů se sportovní výbavou, a tak s příchodem sněhobílé zimy nejednoho z nás napadne myšlenka pořídit si lyže. Ostatně v dnešní době je tento sport natolik rozšířen, že si mnozí z nás tu pravou zimní dovolenou na horách bez tohoto náčiní ani nedovedou představit. Nyní se společně vydejme proti proudu času. Konkrétně do roku 1898.

V té době bylo lyžování pouhým výstřelkem, které k nám postupně pronikalo ze Skandinávie a tak se spíše jednalo o zábavu nadšenců. Jedním z takových nadšenců byl i pardubický rodák baron Artur Kraus, který si právě roku 1898 nechal z tehdejší Kristianie dnešní OSLO poslat dva páry na svou dobu nezvyklých dopravních pomůcek.

Z dobových pramenů se můžeme dočíst, že podivuhodně tvarovaný balík s ještě tajuplnějším nápisem "S K I" vzbudil na pardubické poště značný rozruch a zájem. Zájem rovněž vzbudilo i to, co následovalo po rozbalení a uvedení do provozu. Artur Kraus na svou dobu nezvyklý dopravní prostředek testoval na trase okolo zámeckých valů a údajně i na svazích Kunětické hory, jakožto jediného vyvýšeného bodu v jinak zcela rovinaté Polabské nížině.

Zcela novému sportu se pak jezdil oddávat do Harrachova, kde toto odvětví stejně horlivě propagovala skupina tamnějších nadšenců. V našich polabských končinách se tak stal baron Kraus široko daleko prvním lyžařem, a jak zjistíme, bylo to jen jedno z mnoha jeho prvenství. Takže až budete vyrážet na lyžovačku, vzpomeňte si, že v našem malebném polabí se právě tento sport stal "in", "trendy" a "cool" teprve před 116 lety...

Ochutnávka z dalšího dílu...

V dalším díle si připomeneme slavné začátky fotografického spolku, který založil právě Artur Kraus. Ukážeme si unikátní fotgrafie Slunce i dobové snímky Pardubic.

Doporučujeme: Stránka ke 160. výročí narození Artura Krause




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »