Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2014

4. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 22. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 1. do 26. 1.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše se vyhoupla na ranní oblohu. Večer je vidět Merkur a Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Aktivita Slunce je zatím velmi nízká. ESA „probouzí“ sondu Rosetta na cestě ke kometě. Přelety ISS nastávají ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. ledna v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 24. ledna.

 

Merkur na jihozápadě ve 4. týdnu 2014 po 17. hodině SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Merkur na jihozápadě ve 4. týdnu 2014 po 17. hodině SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Merkur (−0,9 mag) se tento týden dostává poměrně dost daleko úhlově od Slunce. Pozorovatelný by měl být na večerní obloze na jihozápadě minimálně od 17:15, možná i dříve.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět hned po setmění a nabízí nejlepší podívanou. Tabulka úkazů je níže.
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou vidět v druhé polovině noci. Rudá planeta je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn ve Vahách se ráno dostává až 23° nad jižní obzor. Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu odstíněného od Slunce rozlišíme velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 1. 19:55   22. 1. Io přechod měsíc 21:32–23:47
Io přechod stínu 21:58–(0:13)
22. 1. 21:35   24. 1. Io přechod měsíc končí 18:13
Io přechod stínu končí 18:42
23. 1. 17:25   25. 1. Ganymed přechod měsíc 18:10–21:20
Ganymed přechod stínu 20:09–23:22
24. 1. 23:15   26. 1. Europa přechod měsíc 19:25–22:07
Europa přechod stínu 20:28–23:10
25. 1. 19:05      
         
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je zpět na nízké úrovni. Pozor můžeme dávat na případné změny u aktuálně viditelných skupin skvrn. Jejich další vývoj lze sledovat nejspíš jen na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na ranní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • ESA „probouzí“ Rosettu. Řečeno pro lidi a obrazně. Sonda se musí probudit sama. I tak je to významná událost, když si uvědomíme, že letí vesmírem bezmála 10 let, aby se letos konečně setkala se svým cílem, kometou Čurjumov-Gerasimenko. Startovala v březnu 2004. Potkala na cestě asteroidy (2867) Steins v roce 2008 a (21) Lutetia v roce 2010. Poté byla hibernována (v roce 2011) až do letoška. Sonda nyní v klidu zkontroluje své systémy a v srpnu přiletí k jádru komety. Přistání landeru Philae na povrchu je v plánu na listopad. Snad se vše podaří.
     
  • NASA má schválený rozpočet na rok 2014. Nejsou v něm zásadní škrty, pokud jde o hlavní připravované projekty, jako je loď Orion, nebo superraketa SLS. Omezené finance by měli mít především soukromí dopravci, létající k ISS. Místo tří budou moci létat pro NASA jen dva, možná dokonce jen jeden.
     
  • Virgin Galactic provedla třetí test SpaceShipTwo. Letoun s raketovým motorem dosáhl rychlosti 1,4 Machu a plánované výšky něco přes 21 kilometrů. Testován byl systém orientace lodi RCS, který by měl pasažérům umožnit dokonalé výhledy při krátkém letu do kosmu. Dále proběhl test tepelné ochrany ocasních částí, aby se příliš neohřívaly, když pracuje raketový motor. Zkušební let do vesmíru (výše než 100 km) by měl proběhnout ještě letos.
     
  • Čínské vozítko Yutu i přistávací modul Chang'e 3 mají zase 14denní období činnosti, než zase zapadne Slunce. Podívejte se na perfektní panoramatický snímek. Ze snímků ještě připomeňme snímek Země krátce po přistání, konkrétně na Štedrý večer 24. 12. 2013. Z vědeckých dat může zaujmout ultrafialové okolí Země, nebo složení měsíční půdy v okolí.
     

Výročí:

  • 25. ledna 2004 (10 let) přistál na povrchu Marsu robot Opportunity. Po uplynutí základní 90denní mise přešla do prodlouženého provozu a protože se vše dařilo, začalo se s výzkumem plání v místě přistání. Ani to nestačilo a Opportunity se podařilo přejet několik kilometrů ke kráteru Victoria o průměru 1 km. Vědci s úžasem zjistili, že mohou cestovat dál a dlouhověkému vozítku se podařilo dojet k cíli více než 7 km daleko – velkému kráteru Endeavour. Jeho valy by měly být geologickou knihou do minulosti. Opportunity zde zkoumá různé vrstvy a letos, ač v to nikdo ani nemohl doufat, slaví 10 pozemských roků na povrchu rudé planety. Co bude dál už nemá cenu ani odhadovat, protože už před pěti lety se dalo mluvit o neuvěřitelné výdrži, tehdy ještě společně se sesterskou Spirit. Aktuálně víme, že se nyní chystá vyhledání zimního stanoviště a snad tedy i přežití další marsovské zimy s menším přísunem energie ze Slunce, na kterou vozítko funguje.
     
  • 25. ledna 1994 (20 let) startovala k Měsíci americká sonda Clementine. Na oběžné dráze kolem Měsíce provedla jeho globální snímkování, topografické měření laserovým výškoměrem a přispěla ke znalosti lunárního gravitačního pole.
     

Výhled na příští týden:

  • Čínský nový rok
  • Merkur v maximální elongaci od Slunce
  • Výročí: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.
  • Jindřich Zeman

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »