Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2023

35. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 30. srpna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 8. do 3. 9. 2023. Měsíc bude v úplňku a zároveň bude blízko Zemi, hovoříme tedy o „modrém úplňku“ a navíc superúplňku. Saturn je vidět celou noc. Později vychází také jasný Jupiter. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragján indické mise Čandraján-3 úspěšně pracuje na povrchu Měsíce. Na ISS vyrazila další čtyřčlenná dlouhodobá posádka mise Crew-7. Před 30 lety pořídila sonda Galileo (při cestě k Jupiteru) ikonický snímek planetky Ida a jejího měsíce Dactyl.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 31. srpna v 3:36 SELČ. Pro druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci se vžil v anglicky mluvících zemích výraz Blue Moon, tedy modrý Měsíc. Tento úplněk je však mediálně zajímavý ještě tím, že jde zároveň o superúplněk. Měsíc bude o něco blíže Zemi (asi 357 344 km oproti průměrným 384 400 km). No a konečně tento úplněk bude navíc v konjunkci se Saturnem, protože tato planeta je zrovna těsně po opozici se Sluncem.

Planety
Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání velmi nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka. Optimální doba k pozorování je po páté hodině ráno. Saturn (0,4 mag) je vidět celou noc. Jupiter (−2,6 mag) je ráno za svítání ve výšce 60° nad jižním obzorem, což je opravdu výhodné pro pozorování detailů v jeho atmosféře.

Aktivita Slunce je dočasně nižší. Menší počet skvrn a nejnižší erupční aktivita od poloviny května 2023 však možná nezůstane nadlouho, protože o víkendu byla za východním okrajem Slunce patrná silná erupce a výron plazmatu, což dává tušit další aktivní oblast se skvrnami, která se po víkendu natočí a my ji budeme moci se zájmem sledovat. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zajímavý pohled do okolí Slunce nabízí stařičká SOHO. Na záběru koronografu LASCO C3 z 20. 8. 2023 byl vidět nejen jasný Regulus – hvězda ze souhvězdí Lva, ale také zanikající a rychle k Slunci letící kometa (sungrazer). V tu samou chvíli však Slunce oblétávala zajíamavá kometa 322P/SOHO, která je nyní prakticky neaktivním tělesem, a tak nedává vědcům spát, co za tím stojí. Zda má velkou hustotu, jak napovídají měření a má tak blízko i k planetkám, nebo je její povrch doslova spečen mnoha průlety kolem Slunce a neumožňuje plynům zvnitřku uniknout do okolí.

Regulus ze souhvězdí Lva, zanikající kometa (sungrazer) a periodická kometa 322P/SOHO
Regulus ze souhvězdí Lva, zanikající kometa (sungrazer) a periodická kometa 322P/SOHO

Kosmonautika

Indie je čtvrtou zemí, jejíž sonda měkce dosedla na povrchu Měsíce. Přistávací modul Vikram přistál 23. 8. 2023 v jižní oblasti Měsíce (69° jižní šířky je dosud nejvíce, co nějaká sonda zvládla, proto se často hovoří i oblasti jižního pólu). Přestože jde především o technologickou misi, kdy Indie testuje schopnost přistát na Měsíci a vysadit zde vozítko, podařilo se již získat také teplotní profil prvních 8 cm půdního profilu a vozítko Pragján se pokusí změřit charakteristiku půdy nebo kamenů pomocí spektrometru. Délka mise je plánována na 14 dní, než v oblasti zapadne Slunce. Sonda není konstruována na přežití dlouhé měsíční noci. Uvidíme, jak to nakonec bude.

Na ISS se vydala další čtyřčlenná posádka v rámci mise Crew-7. Raketa Falcon 9 vynesla loď Crew Dragon Endurance a její první stupeň se vrátil a přistál úspěšně na Floridě. Posádku tvoří Američanka Jasmin Moghbeli (velitelka, 1. let, NASA), Dán Andreas Mogensen (pilot, 2. let, ESA), Japonec Satoši Furukawa (letový specialista, 2. let, JAXA) a Rus Konstantin Borisov (letový specialista, 1. let, Roskosmos). K připojení lodi Crew Dragon k ISS došlo v neděli 27. 8. odpoledne našeho času. Na stanici je nyní 11 osob (do odletu mise Crew-6).

V úterý 22. srpna proběhl další start rakety Falcon 9 se Starlinky. Šlo o stý start vyhrazený čistě těmto družicím. Vláček z tohoto startu byl zrovna viditelný i z našeho území jako skupina teček těsně při sobě.

V noci z 27. na 28. 8. je plánován start rakety H-IIA s japonskou sondou SLIM. Ta má přibližně za čtyři až šest měsíců zkusit dosednout na povrch Měsíce v blízkosti mladého kráteru Shioli. Detaily a odkaz na přenos nabízí na svém webu JAXA.

SpaceX provedla další statický zážeh obřího raketového stupně Super Heavy. Zažehlo se všech 33 motorů a podle všeho jich 31 pracovalo 6 sekund na poloviční výkon. Už v této variantě vyvinuly motory větší tah, než má Falcon Heavy, nejsilnější nosič SpaceX současnosti, a kromě SLS i nejsilnější raketa světa.

Výročí

28. srpna 1993 (30 let) proletěla sonda Galileo kolem planetky Ida. Sonda pořídila velmi známé snímky této planetky a na nich se mimo jiné podařilo objevit i měsíček Dactyl.

29. srpna 1988 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz TM-6 první afghánský kosmonaut Abdul Ahad Mómand. Letěl na stanici MIR společně se sovětskými kosmonauty Ljachovem a Poljakovem. 7. září přistál v lodi Sojuz TM-5. Po pádu sovětského režimu se přestěhoval do Německa, kde žije dodnes.

30. srpna 1983 (40 let) odstartoval k letu STS-8 raketoplán Challenger. Hlavním úkolem bylo vypuštění indického satelitu Insat-1B. Družice byla sice později usazena na geostacionární dráhu, ale jeden solární panel se špatně vyklopil, což se podařilo napravit až za dva měsíce. Dalším úkolem mise raketoplánu byl test komunikace se Zemí pomocí družice TDRS-1, což se ovšem nedařilo a pokus vyšel až třetí den v kosmu. Ačkoli mise proběhla bez problému, po vylovení jednoho z postranních motorů na tuhá paliva bylo zjištěno, že jedna tryska málem prohořela, a proto start raketoplánu Columbia byl odložen z původně říjnového termínu na neurčito (start po výměně trysky SRB nakonec o měsíc později, než bylo v plánu).

31. srpna 1913 (110 let) se narodil britský radioastronom sir Alfred Charles Bernard Lovell, zakladatel známé observatoře Jodrell Bank. V letech 1951-1981 byl jejím ředitelem. V Jodrell Banku byl roku 1957 jako první na světě uveden do provozu velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru 76,2 metrů, který dnes nese Lovellovo jméno.

2. září 1908 (115 let) se narodil sovětský raketový konstruktér Valentin Gluško. Vedle Koroljova jde o nejvýznamnějšího konstruktéra raketových motorů, který sestrojil kapalinové motory jak u Sojuzu, tak u rakety Proton.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc mezi Jupiterem a Plejádami
  • výročí: Rosetta kolem planetky Šteins
  • výročí: Feng Yun-1A (první čín. meteo družice)
  • výročí: Veněra 11 (start)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Abdul Ahad Mómand, Valentin Gluško, Alfred Charles Bernard Lovell, STS-8, Ida, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »