Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Všechno lítá, co peří má

Přednáška: Všechno lítá, co peří má

Přednáška Všechno lítá, co peří má na HaP České Budějovice Autor: Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Přednáška Všechno lítá, co peří má na HaP České Budějovice
Autor: Hvězdárna a planetárium České Budějovice
aneb O letu ptáků z pohledu fyziky

Ve středu 12. března 2014 navštíví Hvězdárnu a planetárium České Budějovice fyzik doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr. Proč pták mává křídly? Proč se tažní ptáci seskupují do formace tvaru písmene V? Jak létá hmyz? To a mnohé další bude vysvětleno na přednášce doplněné neobvyklými experimenty. Program začíná o 19.00 hodině v kinosále HaP. Jednotné vstupné 100,- Kč, předprodej vstupenek od 4. března 2014. Přednáška je součástí doprovodných akcí k výstavě Kleťský zvířetník.

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Schopnost ptáků létat vzrušuje lidstvo po tisíciletí a dávná báje o Ikarovi je výrazem touhy člověka létat jako pták. Ikarův pokus skončil tragédií a tím jen utvrdil představu, že člověk nikdy nebude moci letět a nebude možné zkonstruovat stroj těžší vzduchu, který by to dokázal. Ale ptáci, ti to dokáží! Mysleli si snad naši předkové, že ptáci mají nadpřirozené schopnosti?

V přednášce nás docent Zdeněk Bochníček seznámí se základy fyziky letu těles těžších než vzduch, vysvětlí, proč pták mává křídly a proč se tažní ptáci seskupují do formace tvaru písmene V. Zmíní i let hmyzu, který ještě před pouhými dvaceti roky nebyl uspokojivě vysvětlen. Přednáška bude doplněna neobvyklými experimenty.

Docent Zdeněk Bochníček působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Výstava Kleťský zvířetník aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů představuje osobní pohled na přírodu Blanského lesa. Výstavu lze spatřit v otevírací době ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice. Vstup volný.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je instituce, zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Českobudějovická hvězdárna je umístěna v Háječku na soutoku Vltavy a Malše.




O autorovi



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »