Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorování meteorů z vesmíru

Pozorování meteorů z vesmíru

meteory z vesmíru Autor: NASA
meteory z vesmíru
Autor: NASA
Laická veřejnost, tedy lidé, kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí. Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít.

Meteory jsou pozůstatky po rozpadu komet a asteroidů obíhajících kolem Slunce. Když tato tělesa protnou dráhu naší Země, můžeme je na obloze pozorovat jako světelný jev, který nazýváme meteor. Někdy se stane, že část tělesa dopadne za povrch a pak hovoříme o takzvaném meteoritu. Údaje získané z nové kamery pomohou vědcům lépe porozumět tomu, která mateřská tělesa by mohla v podobě meteoritů představovat hrozbu pro Zemi.

Nová kamera na ISS

pozorování meteorů z vesmíru Autor: Nasa
pozorování meteorů z vesmíru
Autor: Nasa
Právě z tohoto důvodu byla minulý týden nainstalována speciální kamera na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta bude po dva roky sledovat stopy meteorických rojů v zemské atmosféře. Zařízení Meteor pomůže vědcům lépe pochopit složení asteroidů a komet, které křižují zemskou dráhu, a zjistit, jaký vliv mají tyto objekty na naši planetu. To může v budoucnosti ochránit Zemi před možnou kolizí s asteroidem či jiným tělesem z vesmíru.


Proč pozorovat meteory z vesmíru?

Pozorování touto metodou nabízí mnoho výhod oproti tradičnímu pozorování, ať už pozemnímu či v letadlech. Pozorování z vesmíru totiž není ovlivněno oblačností či rušeno atmosférou. Zatímco přístroje na Zemi mají jen omezenou pozorovací dobu a malé zorné pole, kamera namontovaná na vesmírné stanici může meteory zaznamenávat přibližně 560 minut denně. Tedy po celou dobu, kdy je kamera společně se stanicí na noční straně dráhy.

Jak zařízení funguje?

Po instalaci bude tato kamera pracovat většinu času v automatickém režimu. Hlavní vedoucí projektu Michael Fortenberry dodává, že posádka bude muset jen zaostřit objektiv a zajistit výměnu pevných disků pro ukládání obrazového záznamu. Analýzu dat budou provádět dodatečně vědci až na Zemi. Vědci pak mohou využít tyto záznamy k získání informací o velikosti těles na základě jeho zaznamenané světelné křivky. Kromě identifikace meteorů a monitorování jejich aktivity je hlavním úkolem přístroje určení chemického složení meteoroidů. K tomu slouží difrakční mřížka, která rozloží procházející světlo do různých vlnových délek. Tedy jednoduše řečeno, poskytne nám spektrum meteoru. Spektra nám pak poskytnou informace o zastoupení jednotlivých prvků v meteoroidech.

Kamera má za úkol zaznamenat 12 nejznámějších meteorických rojů během roku. Dalším cílem je samozřejmě i zaznamenání činnosti slabých rojů. Je zde také šance najít nové roje, či pozorovat meteory z neočekávaných zdrojů, jako je například kometa Ison.

Výzkum, který bude realizován zařízením Meteor, bude také zaměřen na monitorování meteoroidů mimo atmosféru Země, například prostřednictvím Crew Earth Observations (CEO).

Výzkum u nás a na Slovensku

Výzkum meteorických rojů neprobíhá pouze v USA, ale také profesionální a amatérští astronomové v České a Slovenské republice se snaží o získání většího množství informací o složení meteoroidů, o drahách těchto drobných tělísek, ale také o případném riziku dopadu meteoritů na Zemi.

Databáze EDMOND

Velký podíl na sledování meteorů u nás a na Slovensku (a tedy následné přiřazení meteorů k příslušnému roji a zjištění drah meteoroidů) mají kamery zaznamenávající meteory patřící do sítě CEMENT. Ta je součástí celosvětové databáze EDMOND. Ta vznikla v roce 2010 spojením národních sítí a neustále se rozšiřuje.

Pozorování meteorů ze stratosféry

svetelne znecisteni Autor: SOSA
svetelne znecisteni
Autor: SOSA

Během maxima meteorického roje Lyrid, tedy 22.4. v nočních hodinách, byla v rámci projektu SDS (Společně do stratosféry) v gondole stratosférického balonu společně s dalšími experimenty vypuštěna kamera sítě CEMeNT, která měla za úkol zachytit meteory ze stratosféry. Jednalo se o projekt Hvězdárny Valašské Meziříčí a slovenské organizace SOSA (Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity). Kromě jiného zaznamenala kamera také světelné znečištění, viz obrázek níže. Další podobná akce se plánuje na prosinec, tedy na maximum Geminid.

Nový spektrograf na hvězdárně Valašské Meziříčí

Spektrograf Autor: Sylvie Gorková
Spektrograf
Autor: Sylvie Gorková

V červenci 2014 byla namontována na jižní budovu Hvězdárny ve Valašském Meziříčí v pořadí již třetí kamera na meteory, která bude sloužit jako spektrograf. Kamera je vybavena difrakční mřížkou s hustotou 500 čar/mm a rozlišení v rámci analýzy spektra meteoru je 3 nm/px. Jak jsem již psala dříve, v případě zaznamenání spektra meteoru jsme schopni určit jeho složení a také jeho dráhu ve Sluneční soustavě. Tyto informace nám pomohou identifikovat původ, popř. mateřské těleso těchto nejmenších tělísek vyskytujících se ve Sluneční soustavě. Kameru vybavenou spektrografem má pouze vědecké pracoviště ASÚ AVČR Ondřejov. V blízké budoucnosti se však bude montovat kamera se spektrografem také na hvězdárně ve Zlíně.

Závěrem

Takže až se příště budete dívat na meteory, můžete si toto vesmírné divadlo užít bez obav, jelikož profesionální a amatérští vědci z celého světa na to bedlivě dohlížejí.


Zdroj:

http://phys.org/news/2014-08-meteor-showers-space.html

Související a doporučujeme:

/clanek/6253

/clanek/6388




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Destiny


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »