Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pamětní deska Arturu Krausovi

Pamětní deska Arturu Krausovi

Pamětní deska Arturu Krausovi
Čtvrtek 21. března 2002 - Pardubice

V odpoledních hodinách prvního jarního dne roku 2002 se konala na rušné pardubické třídě Míru u budovy č. 62 (někdejší pardubické "Staré pošty") malá astronomická slavnost. Po usilovném mnohaletém snažení tamější členky České astronomické společnosti paní Ireny Venzarové se podařilo odhalit pamětní desku, připomínající život a dílo pardubického rodáka barona Artura Krause (* 2.VIII. 1854 / + 21.III. 1930) - tedy přesně 72 roku po jeho smrti.

Slavnostního odhalení se účastnilo mnoho pardubických občanů a hostů zájména z řad členů České astronomické společnosti z okolních měst i z Prahy. Po úvodním proslovu paní Venzarové pozdravili shromáždění předseda ČAS Dr. Petr Pravec, náměstek primátora Pardubic, ředitel Domu dětí a mládeže a podepsaný. Po odhalení velmi pěkně řešené pamětní desky si účastníci slavnosti prohlédli jižní trakt domu, kde se dochovala i původní Krausova pozorovatelna a pak se vydali na prohlídku historického Pernštýnského náměstí. Odpoledne pak bylo zakončeno přednáškou "Okna vesmíru dokořán po dvaceti letech" v Salesiánském středisku mládeže.

Baron Kraus byl svéráznou a činorodou osobností, zasahující svými zájmy do oblasti umění, sportu (tenis, cyklistika, lyžování, motosport, letectví), nové techniky a také astronomie. Během svého pobytu ve Francii se stal asistentem Camilla Flammariona a po svém návratu již v r. 1895 upravil nejvyšší patro hlásky pardubického zámku na hvězdárničku. Právě před devadesáti lety - roku 1912 - pak zřizuje na Staré poště první lidovou hvězdárnu v českých zemích, vybavenou možná lépe než mnohá tehdejší rakousko-uherská profesionální astronomická pracoviště (6" refraktor Merz pracuje dodnes na hvězdárně v Úpici, kam byl zapůjčen).

Ke konci I. světové války přispěl Kraus finančně i svou autoritou ke vzniku České astronomické společnosti , když prosadil schválení stanov nové Společnosti tehdejším c.k. místodržitelstvím pro království České 21. září 1917. Kraus též skupovával po knihkupectvích astronomické knihy, které pak zdarma rozesílal pozorovatelům a zájemcům - vybudoval si síť pozorovatelů a dopisovatelů, jichž bylo na 1400!! Sám vydal příručky k pozorování Slunce a meteoru.

Kraus sám pozoroval v letech 1913-1930 soustavné sluneční skvrny a později i protuberance. Hvězdárna pak fungovala ještě do června 1931, ale pak byla definitivně uzavřena a přístroje a další materiály se dostaly na Štefánikovu hvězdárnu, do Úpice a do pardubického muzea.

Během Krausova života sloužila však hvězdárna bezplatně všem návštěvníkům, ve smyslu Krausových slov: "Astronomie jako věda neměla by pro národ význam, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných. Naším úkolem je výsledky vědy popularizovati. Není to vděčná práce, ale prospěje to kultuře a nepřímo také astronomii vědecké, které hlas lidu nemůže byt zcela lhostejným. Já jsem část svého života věnoval takovému účelu, a vy vytrvejte a poznáte, že ta snaha má svůj význam."

Po dlouhé přestávce a několika marných pokusech se podařilo před deseti lety - v r. 1992 - obnovit v Pardubicích v nástavbě na Domu dětí a mládeže hvězdárnu, která nese Krausovo jméno. Památku pana barona připomíná i planetka č. 7171 Arturkraus, objevená roku 1988 na Kleti.
Jiří Grygar (s využitím podkladů od Ireny Venzarové a Ing. Michala Vavřiny)




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Jupitera 7.6.2026

Tato je pořízena 7.6. den před max.přiblížením

Další informace »