Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ESA bude znovu pátrat po exoplanetách

ESA bude znovu pátrat po exoplanetách

ESA vybrala k realizaci kosmickou observatoř PLATO Autor: ESA
ESA vybrala k realizaci kosmickou observatoř PLATO
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA vypustila v roce 2006 družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejímž úkolem bylo mj. pátrat po exoplanetách na základě měření poklesu jasnosti hvězd při jejich „zákrytu“ obíhající planetou. Nyní ESA schválila projekt dokonalejší kosmické observatoře PLATO určené k pátrání po exoplanetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.

Start mise pojmenované PLATO je předběžně naplánován na období 2022 až 2024. Vesmírná observatoř bude navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km, v opačném směru od Země než Slunce. Z tohoto místa bude skenovat oblohu minimálně po dobu 6 let prostřednictvím 34 malých dalekohledů uspořádaných do jednoho teleskopu za účelem sledování velkého množství hvězd. Bude u nich hledat důkazy přítomnosti obíhajících planet.

Název mise PLATO je zkratkou celého označení PLAnetary Transits and Oscillations of stars (tranzity planet a oscilace hvězd).

Astronomická družice bude zkonstruována na základě zkušeností s provozem americké družice Kepler. Podle názoru astronomů bude družice PLATO obstarávat pro pozemskou síť dalekohledů, a také pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) cílová tělesa pro následná pozorování.

Návrh evropské kosmické observatoře PLATO Autor: EADS, Thales Alenia
Návrh evropské kosmické observatoře PLATO
Autor: EADS, Thales Alenia
PLATO vytvoří katalog exoplanet, určí velikosti, hmotnosti, hustoty a stáří planet podobných Zemi, jejichž vzdálenosti od mateřských hvězd se nacházejí v těch správných polohách zajišťujících přiměřenou teplotu pro výskyt kapalné vody na jejich povrchu, a možná i života.

„Chceme zjistit komplexní charakteristiky planet o malých hmotnostech nacházejících se uvnitř obyvatelné zóny, určit jejich vnitřní strukturu a hustotu, a také stáří planetární soustavy,“ říká Stephane Udry, astronom pracující na univerzitě v Ženevě.

Stephane Udry dále prohlásil, že družice PLATO by měla objevit „obrovské množství“ exoplanet, jejichž detailní výzkum pak budou provádět další kosmické observatoře, které budou schopné odhalit vlastnosti jejich atmosfér a jejich chemické složení.

Na rozdíl od družice Kepler, která prováděla výzkum asi 150 000 hvězd v části oblohy na rozhraní souhvězdí Lyry a Labutě, družice PLATO bude zkoumat dvě rozsáhlé oblasti, z nichž každou bude sledovat více než 3 roky. Bude přitom shromažďovat a analyzovat světlo miliónu nejjasnějších a nejbližších hvězd. „Cílem je dlouhodobě pozorovat dvě velké oblasti a postupně tak prozkoumat téměř polovinu oblohy,“ dodává Stephane Udry.

Projekt PLATO zvítězil před čtyřmi dalšími návrhy, které se rovněž dostaly do užšího finálního výběru:

EChO (Exoplanet Characterization Observatory) byla navržena k určování chemického složení a vnitřní stavby několika stovek planet v rozmezí velikostí od plynných obrů větších než Jupiter až po tzv. super-Země o něco větší než naše planeta.

LOFT (Large Observatory for X-ray Timing) – družice byla určena k získávání rentgenových snímků s vysokým časovým rozlišením, studujících okolí černých děr, galaktických jader či kolabujících hvězd. To vše za účelem výzkumu, jak se chová hmota za vysokých hustot a pod silným vlivem gravitačních sil.

STE-QUEST (Space-Time Explorer and Quantum Equivalence Principle Space Test) – tato mise byla navržena ke studiu základních fyzikálních vlastností vesmíru. Měla zkoumat klíčovou podstatu Einsteinovy teorie obecné relativity na základě přesných měření vlivu gravitace na čas a hmotu.

MarcoPolo-R – tato kosmická sonda byla navržena jako mise určená k odběru vzorků dávného materiálu z blízkozemní planetky a k jejich dopravě na Zemi. Návratové pouzdro s vzácnými vzorky by na Zemi přistálo bez použití padáku.

Mezi již schválené a vybrané projekty ESA patří astrometrická družice GAIA (start koncem roku 2013), Solar Orbiter k výzkumu Slunce (start v roce 2017) a Euclid – kosmický dalekohled k výzkumu skryté hmoty (start v roce 2020).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orion utopený v airglow

Orion utopený v airglow

Další informace »