Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HR 8799: chaotická planetární soustava

HR 8799: chaotická planetární soustava

Prachový disk kolem hvězdy HR 8799
Prachový disk kolem hvězdy HR 8799
Ještě předtím, než se planety naší Sluneční soustavy usadily na stabilních kruhových oběžných drahách kolem Slunce, vrtěly se a strkaly do sebe jako rozpustilé neklidné děti. Nyní Spitzerův kosmický dalekohled NASA pozoroval mladou hvězdu a podal důkazy stejného druhu orbitální hyperaktivity. Mladé planety kroužící kolem hvězdy jsou patrně "ohrožovány" malými tělesy podobnými kometárním jádrům. V důsledku těchto kolizí a vzájemných srážek došlo k vytvoření obrovského halo, tvořeného vzniklými drobnými úlomky a jemným prachem.

Hvězda označená HR 8799 se stala v listopadu 2008 první ze dvou hvězd, u níž byly vyfotografovány planety. Velké pozemní dalekohledy na W. M. Keck Observatory a Gemini Observatory (oba na Havajských ostrovech) pořídily fotografie tří planet, obíhajících v této vzdálené planetární soustavě. Všechny tři planety mají hmotnosti zhruba 10krát převyšující hmotnost planety Jupiter. Přibližně ve stejnou dobu byla vyfotografována planeta, obíhající kolem hvězdy Fomalhaut. Zasloužil se o to Hubblův kosmický dalekohled HST. Obě hvězdy - HR 8799 i Fomalhaut - jsou mnohem mladší než naše Slunce.

Astronomové již dříve využili obě kosmické observatoře, Spitzerův i Hubblův kosmický dalekohled, k zobrazení disku v okolí hvězdy Fomalhaut, která je od Země vzdálena 25 světelných roků. Protože hvězda HR 8799 je od Země zhruba 5krát dále, astronomové si nebyli jisti, zda Spitzerův dalekohled bude schopen zachytit a vyfotografovat disk v jejím okolí. K jejich překvapení a radosti byl Spitzerův teleskop úspěšný.

Tým vědců kolem dalekohledu Spitzer, jehož vedoucí je Kate Su (University of Arizona, Tucson), oznámil, že obrovský oblak jemného prachu v okolí disku je velmi neobvyklý. Předpokládají, že musí pocházet z kolizí mezi velkým množstvím malých objektů podobných kometám nebo ledovým tělesům, jaká vytvářejí současný Kuiperův pás v naší Sluneční soustavě. Gravitace tří velkých planet pochopitelně ovlivnila malá tělesa, což mělo za následek jejich migraci a vzájemné srážky. Astronomové si myslí, že tři planety se nakonec mohou dostat na stabilní oběžné dráhy, stejně tak mohou být ve hře i další srážky.

"Tento systém je velmi chaotický a při vzájemných kolizích se do okolí vždy rozprskne velké množství jemného prachu," říká Kate Su. "Je vzrušující, že máme přímý spojovací článek mezi planetárním diskem a vyfotografovanými planetami. Studujeme tyto disky již dlouhou dobu, avšak u hvězd HR 8799 a Fomalhaut známe jediné dvě planetární soustavy, u nichž můžeme studovat vzájemné vztahy mezi polohami planet a charakterem disků."

Když byla naše Sluneční soustava mladá, probíhala zde podobná migrace planet. Jupiter a Saturn, kroužící kolem Slunce, rozhazovaly kolem sebe komety, přičemž některé z nich zamířily k Zemi. Někteří astronomové se domnívají, že nejextrémnější část této fáze, tzv. pozdní velké bombardování vysvětluje, jak naše mateřská planeta k vodě přišla. Komety, tělesa podobná sněhovým koulím, obsahující značné množství vody, se srážely se Zemí, čímž na její povrch dopravovaly životodárnou tekutinu.

Výsledky práce kosmické observatoře Spitzer byly publikovány 1. 11. 2009 v časopise Astrophysical Journal. Pozorování se uskutečnila ještě předtím, než Spitzer přešel do tzv. fáze "teplé" mise, tj. před vypotřebováním chladícího média - kapalného hélia.

Na připojeném obrázku (v úvodu článku) stojí za povšimnutí vyznačený průměr dráhy trpasličí planety Pluto v naší Sluneční soustavě (modrý kotouček uprostřed). Vynikne tak velikost prachového disku v okolí hvězdy HR 8799.

Soustava se nachází v souhvězdí Pegasa a od Země ji dělí vzdálenost 129 světelných roků. Nejjasnější část prachového oblaku (žluto-bílá oblast) má svůj původ pravděpodobně ve vnějším disku podobném Kuiperově pásu ve Sluneční soustavě, který se nachází za drahou planety Neptun. Zbývající část disku je zobrazena oranžově-červenou barvou. Velikost disku přesahuje 2000 AU (1 AU = astronomická jednotka = vzdálenost Země od Slunce).

Zdroj: spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »