Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimořádně horké exoplanety

Mimořádně horké exoplanety

WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
Astronomové, zabývající se hledáním planet mimo Sluneční soustavu (tzv. extraterestrických planet - zkráceně exoplanet), byli již úspěšní ve více než 260 případech. Nedávno se jim podařilo v rámci mezinárodní spolupráce objevit exoplanetu, která obdržela označení WASP-3b. Jedná se o mimořádně žhavou exoplanetu, jejíž teplota přesahuje hodnotu 1700 °C!

Exoplaneta byla objevena pomocí metody, označované jako tranzit. Aby bylo možné touto metodou „neviditelnou“ planetu u vzdálené hvězdy objevit, musí být splněna jedna podmínka: prodloužená rovina oběžné dráhy exoplanety musí procházet Zemí. V tomto případě dochází pro pozemského pozorovatele k přechodu planety přes kotouček hvězdy. To má za následek nepatrný, avšak měřitelný, pokles jasnosti pozorované hvězdy. Pokud se tyto poklesy jasnosti pravidelně opakují, mohou být astronomové na stopě další planetě mimo Sluneční soustavu.

První přechod exoplanety WASP-3b přes kotouček hvězdy byl zaregistrován kamerou SuperWASP observatoře Roque de Los Muchachos Observatory na ostrově La Palma. Pokles jasnosti hvězdy byl následně potvrzen dalekohledem IAC80 na Izana Observatory (Tenerife) a dalekohledem o průměru 60 cm University of Keele. Potvrzení objevu použitím metody měření radiálních rychlostí vyplynulo z dat, získaných pomocí spektrografu SOPHIE na dalekohledu o průměru 1,93 m observatoře Observatoire de Haute-Provence.

Pozorování, která se uskutečnila pomocí dalekohledu William Herschel Telescope, vybaveného systémem adaptivní optiky NAOMI+INGRID, byla využita k vyloučení možné přítomnosti blízké hvězdy (tzv. zákrytová dvojhvězda), což by taky mohlo být příčinou pozorovaných poklesů jasnosti. Mateřská hvězda WASP-3 se nachází ve vzdálenosti zhruba 720 světelných roků a žádný hvězdný průvodce u ní nebyl objeven do vzdálenosti 45 astronomických jednotek (AU) od hvězdy.

Hmotnost exoplanety WASP-3b byla určena na 1,6 až 1,8 hmotnosti planety Jupiter. Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,8 dne, čímž se zařadila mezi exoplanety s velmi krátkou oběžnou periodou. Astronomové jsou přesvědčeni, že planety zemského typu mohly vzniknout také u jiných hvězd a mohou být rovněž detekovány, jakmile se patřičně zdokonalí pozorovací technika.

Wide Area Search for Planets (WASP) je první tým astronomů, který se zaměřuje na pátrání po exoplanetách jak na severní, tak i na jižní polokouli pomocí metody sledování přechodů exoplanet před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitů). Jedná se o jeden z nejvíce ambiciózních projektů na světě, navržených k objevování velkých planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce. WASP-3b je třetí exoplanetou, kterou tento tým objevil na severní obloze.

Na závěr upřesněme ještě některé parametry exoplanety WASP-3b:

Hmotnost planety je 1,76 hmotnosti planety Jupiter, její průměr byl určen na 1,31 průměru Jupitera (tj. asi 187 000 km). Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,85 dne v průměrné vzdálenosti 4,8 miliónu km (pro porovnání: Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km).

Pro pořádek ještě nutno dodat, že tým astronomů objevil nedávno další dvě exoplanety: WASP-4b a WASP-5b. Exoplaneta WASP-4b má o něco větší průměr (1,44 průměru Jupitera). Protože však obíhá blíže své mateřské hvězdě (3,4 miliónu km), vykoná jeden oběh za 1,34 dne. Exoplaneta WASP-5b je jen nepatrně větší než Jupiter a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,63 dne ve vzdálenosti 4,02 miliónu km. Vzhledem k malým vzdálenostem mezi exoplanetami a mateřskými hvězdami se teploty na planetách pohybují kolem 2000 °C.

Sluší se ještě připomenout, že nejblíže kolem mateřské hvězdy krouží exoplaneta s označením OGLE-TR-56b, která doslova zběsile uhání kolem svého „slunce“ ve vzdálenosti pouhých 3,4 miliónu km, přičemž jeden „rok“ (tj. jeden oběh kolem hvězdy) na této exoplanetě trvá 1,21 dne.

Zdroj: www.ing.iac.es a vo.obspm.fr
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »