Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Neobyčejná planetární soustava

Neobyčejná planetární soustava

Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet Autor: NASA/Tim Pyle
Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet
Autor: NASA/Tim Pyle
Většina doposud objevených planetárních soustav se velmi odlišuje od Sluneční soustavy. Mnoho z nich obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!

„Toto je extrémní případ kompaktní planetární soustavy,“ říká Darin Ragozzine, vědecký pracovník University of Florida. „Pokud pochopíme vznik takovéto soustavy, je naděje, že porozumíme rovněž vzniku ostatních typů planetárních soustav, a také tomu, proč většina planetárních soustav se tak odlišuje od stavby Sluneční soustavy.“

Tento nový planetární systém pojmenovaný KOI-500 byl objeven na základě dat získaných družicí Kepler, která je určena k objevování exoplanet. „Je opravdu vzrušující skutečností, že družice Kepler objevila již stovky hvězd s větším počtem tranzitujících planet,“ říká Darin Ragozzine. „Toto je nejlépe zdokumentovaná soustava, která nám toho může hodně říci nejen o planetách, ale také o její stavbě v porovnání se Sluneční soustavou.“

Skutečností, že téměř všechny doposud objevené planetární soustavy jsou tak odlišné od Sluneční soustavy, jsou astronomové udiveni, protože z dosavadních výzkumů vyplývá, že naše Sluneční soustava je výstřední. Výzkum z roku 2010 vede k závěru, že pouze asi 10 až 15 % hvězd ve vesmíru má kolem sebe podobné planety, jaké vlastní naše Slunce: s terestrickými planetami v blízkosti hvězdy a několik plynných obřích planet ve vnějších oblastech planetární soustavy.

Avšak nová neobyčejná planetární soustava, objevená v datech získaných družicí Kepler, obsahuje několik planet soustředěných v malém rozmezí v okolí mateřské hvězdy, což vede k závěru, že naše Sluneční soustava může být vskutku výjimečná.

Planetární soustava KOI-500 Autor: www.SPACE.com
Planetární soustava KOI-500
Autor: www.SPACE.com
„Ze stavby této planetární soustavy můžeme odvodit, že její planety nevznikly ve svých současných polohách,“ říká Darin Ragozzine. „Planety mohly být původně rozprostřeny na mnohem větším prostoru a mohly migrovat směrem ke hvězdě do mimořádně kompaktního uspořádání, jak to vidíme dnes.“

Existuje několik teorií vysvětlujících vznik velkých planet ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které zahrnují migraci planet směrem k mateřské hvězdě a zase směrem do vnějších oblastí během procesu vzniku planetární soustavy. Avšak proč se vnitřní planety včetně Země nepřiblížily ke Slunci do jeho těsné blízkosti?

„Nevíme, proč k tomu nedošlo ve Sluneční soustavě,“ říká Darin Ragozzine a dodává, že soustava KOI-500 „se stala prubířským kamenem pro budoucí teorie, které se budou snažit vysvětlit, jak tato kompaktní planetární soustava vznikla. Studium tohoto systému bude inspirovat nové teorie k vysvětlení, proč naše Sluneční soustava je tak odlišná.“

Pětice objevených planet v soustavě KOI-500 oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za 1,0; 3,1; 4,6; 7,1 a 9,5 dne (což je délka místního „roku“).

Všech 5 planet doslova sviští v těsné blízkosti hvězdy, navzdory tomu, že obsahují materiál na několik zeměkoulí (jejich průměry 1,3krát až 2,6krát převyšují velikost naší Země). Planetární soustava KOI-500 je od Země vzdálena přibližně 1100 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Stáří ústřední hvězdy bylo odhadnuto na jednu miliardu roků, její hmotnost odpovídá hmotnosti Slunce, avšak je poněkud menší (0,74 průměru Slunce).

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická observatoř Kepler, KOI-500, Exoplaneta


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »