Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová planetární soustava

Nová planetární soustava

Planetární soustava u hvězdy HD 10180
Planetární soustava u hvězdy HD 10180
Astronomům se podařilo pomocí nejdokonalejšího přístroje HARPS na dalekohledu ESO objevit planetární soustavu obsahující přinejmenším 5 planet, obíhajících kolem hvězdy podobné Slunci s názvem HD 10180. Výzkumníci rovněž doufají, že se potvrdí předpokládaná existence ještě dalších dvou planet, z nichž jedna má zatím nejnižší předpokládanou hmotnost ze všech 485 známých exoplanet. Tento systém vytváří planetární soustavu podobnou Sluneční soustavě alespoň co do počtu planet. Zatím jich bylo identifikováno 7 (kolem Slunce krouží 8 planet). Kromě toho vědci získali důkazy, že vzdálenosti exoplanet od jejich mateřské hvězdy kopírují obvyklý model (Titius Bodeův zákon), jaký je znám v naší Sluneční soustavě.

Astronomové použili k pozorování unikátní spektrograf HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) připojený za dalekohled Evropské jižní observatoře o průměru 3,6 m, který je umístěn na La Silla (Chile). Po dobu šesti let studovali Slunci podobnou hvězdu s označením HD 10180, která je od Země vzdálena 127 světelných let. Nachází se na jižní obloze v souhvězdí Malý vodní had. Spektrograf HARPS je nejdokonalejší lovec exoplanet na světě.

Díky 190 jednotlivým měřením přístrojem HARPS astronomové zaregistrovali nepatrné změny polohy hvězdy způsobované gravitačním působením nejméně 5 planet, jejichž hmotnosti zhruba odpovídají planetě Neptun - pohybují se v rozmezí 13 až 25 hmotností Země - které obíhají kolem mateřské hvězdy v periodách mezi 6 až 600 dny. Tyto planety jsou od hvězdy vzdáleny 0,06 až 1,4 vzdálenosti Země od Slunce.

"Máme rovněž velmi dobré důvody se domnívat, že v této planetární soustavě jsou přítomny ještě dvě další planety," říká Christophe Lovis, hlavní autor článku. Jedna může být planetou velikosti Saturnu (s minimální hmotností 65 hmotností Země), která kolem hvězdy oběhne za 2 222 dnů (tj. přibližně za 6 roků). Druhá planeta je pravděpodobně nejméně hmotnou exoplanetou, jakou zatím astronomové objevili. Její hmotnost byla určena na 1,4 hmotnosti Země. Kolem mateřské hvězdy však obíhá mimořádně blízko - ve vzdálenosti necelé 3 milióny km - přičemž jeden oběh vykoná za 1,18 dne (což je délka místního "roku"). Zřejmě se bude jednat o horkou kamennou exoplanetu, nevhodnou pro život.

Tato nová planetární soustava kolem hvězdy HD 10180 je unikátní hned v několika ohledech. Především jejích 5 planet velikosti Neptunu by ve Sluneční soustavě kroužilo ve vzdálenostech nepřesahujících dráhu Marsu kolem Slunce. Tato planetární soustava je mnohem více zabydlena planetami ve vnitřní oblasti než Sluneční soustava, přičemž se zde nachází mnohem více hmotných planet. Kromě toho v soustavě zřejmě neexistuje obří plynná planeta velikosti Jupiteru. Navíc všechny planety krouží po téměř kruhových drahách. Průměrná hmotnost planet ve vnitřní části planetární soustavy je 20 hmotností Země, kdežto vnitřní planety ve Sluneční soustavě (Merkur, Venuše, Země a Mars) mají průměrnou hmotnost pouze 0,5 hmotnosti Země.

Doposud astronomové objevili 15 cizích planetárních soustav obsahujících alespoň 3 exoplanety. Posledním držitelem rekordu byla hvězda 55 Cancri (v souhvězdí Raka), kolem níž obíhá 5 známých planet, přičemž dvě z nich jsou obří planety.

Astronomové objevili ještě další zajímavou charakteristiku této nové planetární soustavy. Jedná se o vzájemný poměr mezi hmotností planetární soustavy a hmotností a chemickým složením mateřské hvězdy. Všechny známé velmi hmotné planetární soustavy byly objeveny v okolí hmotných a na kovy bohatých hvězd, zatímco čtveřice málo hmotných planetárních soustav je známa u málo hmotných a na kovy chudých hvězd. Takovéto vlastnosti potvrzují současné teoretické modely. Slovem "kovy" označují astronomové všechny chemické prvky kromě vodíku a hélia. Takovéto kovy kromě několika méně důležitých lehkých chemických prvků se všechny podílejí na vytváření různých generací hvězd. Rovněž kamenné planety jsou tvořeny "kovy".

Zdroj: www.physorg.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »